VPS - VOLBA PRO SLAVONICKO
novinkyo nasclenovedokumentyakceprojektygalerieodkazykontakt



 
P O T M

B L E S K O V K Y
25.04.2017 - Dkuji vem astnkm Memorilu Jirky Benee. Bylo velmi mil vidt znm tve a vzpomnat s lskou na mho zesnulho manela.
11.04.2017 - tvrt plkov vlap (tentokrt RَOV) je dnes v TER 11.4. Sraz v 19,30 u hasirny. NW hole jsou vtny. Doplte svou vbavu reflexnmi prvky a vyrazme do mscem osvtlen krajiny.
12.03.2017 - Dnes je dal z plkovch vlap. Vychzme v 18,15 od hasirny. Pidejte se k nm.
26.02.2017 - prvn cyklistika bude po rovinkch na Slovensk zkladn Velk Medr s monost vyuvat i termln lzn. Pojete s nmi. Jsi - li sm nebo sama, chyb nm tet na pokoj (to plat jak pro eny, tak mue).
24.01.2017 - Lyask stopy jsou upraveny, pojte i vy prothnout sv tla. Chcete-li rovinku, vyrate na cyklostezku.


A N K E T A

Slavonick� Renesan�n� Spole�nost
Ofici�ln� str�nky m�sta
TJ Sokol Slavonice
Vnorovice
CKNW
Slavonice PMS
Slavonicke srazy motalinek

DOKUMENTY

Vron zprva VPS za rok 2014
Vron zprva VPS za rok 2013
Vron zprva VPS za rok 2012
Vron zprva VPS za rok 2011
Vron zprva VPS za rok 2010
Vron zprva VPS za rok 2009
Vron zprva VPS za rok 2008
Vron zprva VPS za rok 2007
Vron zprva VPS za rok 2006
Vron zprva VPS za rok 2005
Vron zprva VPS za rok 2004
Stanovy VPS


VRON ZPRVA 2014 - originl ke staen zde (velikost 825kB, formt *.doc)

Zatek roku 2014 byl pro nai organizaci tradin spojen s organizovn lyaskch aktivit. Bohuel snhov podmnky nebyly pzniv. Akci Na bkch te na Hromnice, dostanem Vs do kondice plnovanou na 13. 01. 2014 jsme museli odvolat, protoe nebyl snh. Velkm zklamnm je pro naten vyznavae bkaskho lyovn a vechny ostatn pznivce sportu v esk Kanad, leton nedostatek snhu. Nen to poprv, kdy se akce na bkch musela zruit z dvodu nepznivch snhovch podmnek. Vechno zl je vak k nemu dobr. Inspirovni udlost, organiztoi nezavhali a zvou pznivce zdravho pohybu, na nedli k Nordic Walkingov vychzce pod nzvem:
Pozor - za J. J. Grzlem a mme hole v ruce.
Sporttm VPS, tedy nabz nhradn akci v podob vychzky. Startovalo se ve Slavonicch od pringer v nedli 2. 2. 2014 v 11.00. Zatkem roku jsme bojovali za zachovn eleznice spolen s rakouskmi partnery. Koleje se vytrhaly a ustoupily asfaltu a cyklostezce. Ta zatm kon na bvalch hranicch. Akce se snad zrealizuje v roce 2015. Oranov stopa v oblasti esk Kanady byla bez snhu, ale my jsme organizovali Nordic Walking.

Tiskov zprva

Oblast esk Kanady v jihovchodn sti Jihoeskho kraje na pomez s Vysoinou se stle potk v dsledku leton rozmarn zimy s absolutnm nedostatkem snhu. Oranov stopa, na jej znaen a drbu pispv vedle obc tak Jadern elektrrna Temeln, pesto neosiela. Jej vhodou je skutenost, e je celoron vyuvna vyznavai pochodu s holemi, tedy Nordic Walkingu.Zimn poas nm zatm nepeje. esk Kanada nen bl. V ppad, e napadne snh, jsme okamit pipraveni zahjit pravy stop pro bkae. Nicmn tradin slavnostn otevrn Oranov stopy, plnovan s odkladem na uplynul vkend, se letos muselo odehrt pouze ve stylu Nordic Walking, uvedl pedseda Obanskho sdruen Volba pro Slavonicko Ji Bene. Ten pipomnl, e sezna zaala v esk Kanad po vzoru Finska, kde Nordic Walking zejm vznikl. Ptho ledna 1988 ml u Olympijskho stadinu v Helsinkch odstartovat zvod v bhu na lych pi pleitosti odhalen sochy sportovce Lauri Pihkaly. Ale protoe snh roztl, rozhodli se poadatel trasu absolvovat bez ly jen s holemi v rukou. Nyn jde u o celosvtovou a velmi rozenou pohybovou aktivitu. Projekt Oranov stopy v esk Kanad funguje u tvrtm rokem a zahrnuje 11 tras znaench a udrovanch dky pspvkm energetick spolenosti EZ v cel oblasti Slavonic, Nov Bystice a eskho Rudolce. Celkem se jedn o bezmla sto kilometr stezek. Snh je vtn a napjat oekvn, pro Oranovou stopu vak nen zsadn limitujcm faktorem. Pohyb na bkch je vzn na snh, ale Nordic Walking lze provozovat celoron, poznamenal pedseda sdruen, kter je organiztorem hlavnch sportovnch, kulturnch a spoleenskch aktivit v tto sti jinch ech. Na znaen a drb tras se podlej jednotliv msta a obce v okol a prostednictvm dohod s Jihoeskm krajem u zmnn energetick spolenost EZ, respektive Jadern elektrrna Temeln. Prv z jejch zdroj byly hrazeny nklady na znaen tchto tras, co vznamn pisplo k rozvoji cestovnho ruchu v celm naem mikroregionu a k vznamnmu prodlouen turistick sezny, konstatoval Ji Bene s tm, e tato phranin oblast s Rakouskem byla v minulosti dlouhodob opomjena, co se odr mimo jin i ve vysokm procentu nezamstnanosti.

Velkm lkadlem pro pznivce pho pochodu s holemi letos byla Nordic Walking Tour R 2014, kter se uskutenila ve Slavonicch ve dnech 26. a 27. dubna. 2014. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/

Jarn dny kolem Pepka si dali dostavenko ve Slavonicch milovnci, tvrci emesel a netradinch technik. Do renesannho msta se sjeli opt lektoi z cel republiky, kde prostednictvm rznch kurz se astnci mohou zdokonalit v novch technikch. V Arkd se piuili novm technikm. Podkovn pat hlavn Vtzslav Beneov, kter byla hlavn organiztorkou celho setkn a zajistila pro astnky nejenom pestrou nabdku dlen, ale i dal doprovodn aktivity.

Proto pnm organiztor ze slavonick volby i nadle je nahlet do svta emesel naich pedk, dt monost tvoit i mladm a vem co maj zjem o tuto innost. Vdy pece emeslo nem jen zlat dno, ale m i tradici a perspektivu. ikovn ruiky v rmci jarnho setkn podpoily prvn st projektu Mmy pro mmy.

Elektromobily to bylo tma roku 2014. Uspodali jsme 4 workshopy pro dti, mlde veejnost a zaali s konstrukc elektromobil u Huk a u Dvok. O poslednm dubnovm vkendu zavtaly do Slavonic destky pznivc nordic walkingu z cel republiky. Pvodn nepzniv pedpov poas se natst nevyplnila a na krsnou prochzku okolm Slavonic nm po celou dobu svtilo slunko. Akce zaala ji rno, na slavonickm nmst, kde za rytmu hudby DJ Zavka rozteli sv kruhy fandov Hula Hoop. Velk mnostv obdivovatel ikovnch rukou se zastavovalo u stnk dlniek, kde se vyrbly pekrsn vci z papru, korlk a dalch materil. 26. - 27. 4 zavtaly do Slavonic destky pznivc nordic walkingu z cel republiky. Pvodn nepzniv pedpov poas se natst nevyplnila a na krsnou prochzku okolm Slavonic nm po celou dobu svtilo slunko. Byla to krsn podvan, jak za potlesku destek obdivovatel mal holiky roztej na sob a 12 obru hula hop. Velik pochvala! Dalm zajmavm doprovodnm programem byla kest knky pro dti S pastelkami mstem Slavonice, kest provedl mstostarosta Slavonic spolu s pedsedou eskho klubu nordic walking a zstupkyn msta Slavonice.

Prvodcem celho programu byl editel KK ve Slavonicch pan estmr Paln, kter pohotov reagoval na veker dn na nmst.

V dopolednch hodinch zaala registrace ji druhho zastaven celorepublikov Nordic Walking Tour 2014. U startu se postupn shromaovali pznivci nordic walkingu, nejen z ech ale i z nedalekho Rakouska. Registrovan astnci i ostatn nvtvnci Slavonic hojn navtvovali stnek esk prmyslov zdravotn pojiovny (PZP), kde jim zstupci PZP ochotn vysvtlili preventivn programy se spoustou vhod pro sv pojitnce, mohli si bezplatn nechat zmit krevn tlak i tuk a cholesterol. Ped polednem vyrazily dv skupiny pochodnk na vychzku okolm Slavonic. Prochzku v dlce 10 12 km absolvovali vichni bez problm, jak maminky s dtmi, tak zdatn pochodnci. Hlavn organiztoi z obanskho sdruen Volba pro Slavonicko pipravili opravdu krsnou a zajmavou prochzku, kter vedla kolem jihoeskch rybnk a na Pfaffenschlag a na zpten cest mohli astnci obdivovat tzv. kostel Ducha svatho s ojedinlou barevnou mozaikou. V odpolednch hodinch jsme se vrtili zpt do Slavonic, kde si kad astnk dle svho vbru dal na nmst njakou odmnu, nkdo toen pivko, nkdo zmrzlinu i kviku se zkuskem. Zvrem akce samozejm probhla tradin bohat tombola, a tak si astnci krom krsnch zitk z prochzky, odneli i drky z tomboly, kter vnovali partnei tto akce. I jim samozejm pat velk dk, jsou to pedevm Obansk sdruen Volba pro Slavonicko, Hotel U re, Bejkv mln, esk prmyslov zdravotn pojiovna.

Dal akc byl cyklistick vlet - 24. 5. 2014 spolu s rakouskmi partnery po mstech, kde se plnuje nov cyklostezka. Tato akce se konala v rmci projektu DY-THA rail. Zajmavou podvanou pipravili organiztoi z Volby pro Slavonicko, Elektro-Agentour z Rakouska, o.s.Elektromobily a MKS Slavonice o vkendu 21. 22. 6. Regionem projela poprv Elektrorallye TOUR - esk Kanada Thayaland. Ji v ptek pijeli do Slavonic z cel republiky majitel elektromobil, aby zde ve veernm workshopu spolu s organiztory z Volby pro Slavonicko doladili posledn drobnosti k elektrorallye. astnky byli tak lenov z o.s. Elektromobily s prezidentem p. Vgrem. Ostr start byl symbolicky v partnerskm mst Dobersberg, kam pijely i elektromobily, elektrokola, elektrosktry, elektrotkolky z Rakouska. Za asti radnch z Dobersbergu, starosty Slavonic pana Urbana, byla rallye slavnostn odstartovna. Elektrokola a tm dvacet speciln upravench voz vyrazilo na trasu. Soust rallye bylo i pedstaven mladch konstruktr ze Slavonic a Stlkova. Ti sami navrhli a vyrobili dokonal elektromobil. Vichni sv stroje testovali v mst startu a na dobjecch zastvkch. Rallye zavedla astnky do Karlsteinu, kde v arelu technick koly byly k vidn dal technick zajmavosti. Dle jezdci pokraovali do Jemnice, kde v lebn PATEB opt veejnosti pedstavili nov monosti v doprav. Po pejezdu se dobjelo i u vodn elektrrny v Budi. Kolona zajela tak do Budkovic, kde pan Dahel podporuje tyto alternativn zdroje ve svch strojch. Odtud se vichni pesunuli do Daic, msta, kter letos slav 830 let. Mstostarosta msta pana Bartoek a editel SOU a slueb pan Hillay, odpoledne velmi srden, pozvali astnky do prostor technick koly. Bhem dobjen si mohli zjemci prohldnout koln dlny. Zde ci pod vedenm svch uitel zaali s vrobou prvnho elektrotraktoru se vemi dleitmi funkcemi. Clem rallye byly opt Slavonice, kde na astnky ekalo na nmst mnoho zvdavch turist i mstnch obyvatel. Pochopiteln, e nejvtm lkadlem byla 300 koov TESLA, kter um zrychlit na 100m za 4,4s. Vechny diskuse k tomuto tmatu byly zajmav a otevely mnoho novch otzek. Zvren pehldka se ve Slavonicch prothla do veernch hodin, vetn zkuebnch jzd. Myslme si, e elektromobily jsou vozidla, kter pat do prosted esk Kanady vc, ne ropn moudci i tk nkladn vozidla. Chceme v mst pamtek a renesance propagovat ist ivotn prosted, technicky rozvjet potencil mladch a dle it mylenky a poznatky nepekonatelnho vdce Nikoly Tesly. astnci proklikovali Schengenem vce jak 100 km. Podkovn pat i partnerm Elektrorallye - Sparkasse Daice, PMS Slavonice, mstm Slavonice a Dobersberg. Akci si pochopiteln pochvalovali i slavonit podnikatel, nebo v pohostinnch prostorch nali astnci pjemn zzem. Ti, kte nestihli leton elektrorallye si mohou prohldnout filmov dokument a video zznam, kter podil Vojtch Trka.

Dal akc byl spolen cyklistick vlet 31. 07. 2014
"Kola jedou zase po eleznin trase" na propagaci cyklostezky Slavonice Fratres.Nov odvtv u VPS ustanoveno 2014: V ervenci byl pi o. s. Volba pro Slavonicko, oficiln ustanoven nov podsubjekt, kter se bude prezentovat pod nzvem PRO E- kola Slavonicko(PES). Clem hnut je propagovat elektromobilitu na jzdnch kolech v oblasti naeho regionu. Propagujeme jzdu na kvalitnch elektrokolech s kvalitnmi akumultory s dojezdy pes 100km. Tento subjekt, i hnut, bylo schvleno valnou hromadou VPS. Vme, e se bude postupn zvyovat zjem o tuto alternativn cyklistiku a v rmci rozvoje Slavonicka to vidme jako novou monost.Elektrokola, to je tma, kter v souasnosti hbe cyklistickm svtem, a to nejen silou elektromotor, ale i marketingov. Je to ance pro podnikatele v naem regionu. Kdo bude prvn, bude brzy ve vhod. tst peje pipravenm. Elektrick kola umouj, aby lovk dojel bez kapky potu i tam, kde jsou velk kopce. Prodluuj cyklistick vk, et vae klouby, zvyuj rdius Vaeho poznvn, zanete jinak vnmat okoln produ a krsy. V naem regionu nejsou sice a tak velk kopce, ale asto prv men kopeky odrazuj nvtvnky. Radji jedou na rovinat Tebosko. Navc jsou ji nae E - kola dobe uzpsobena pro del vzdlenosti. Chceme, aby u ns zmnili nvtvnci sv nvyky. Cesty, kter byly dve uskuteovny autem, jsou nyn dostupn i elektrokoly. V zvislosti na tom, jak intenzivn je elektromotor vyuvn, in dojezd kola vce jak 100 kilometr. Nae zkuenosti ukazuj, e lid, kte maj elektrick kola, ujedou o 75 % kilometr vce, ne cyklist s normlnmi koly. Ve star vkov skupin ujedou cyklist dky elektrokolu dvakrt tolik, ne normln. Elektromotor umouje starm lidem, aby mohli vce cestovat na kole po na kopcovit esk Kanad. Dnes i mlad se astji rozhoduj pro elektrokola, co vtme. N nov subjekt m zatm 6 zakldajcch len a dal jsou pznivci. Subjekt PRO E - kola Slavonicko (PES) je oteven vem, mohou se pidat jak domc cyklist, tak i zahranin zjemci. Letn cyklistika u soused oima astnk.

Mezinrodn tenisov MASTERS
25. let sportovn spoluprce od odstrann elezn opony
TERMN : 27. 9. 2014
MSTO KONN : Litoho, sportovn arel Sport - Land se nachz v 2 km vzdlen obci od msta Moravsk Budjovice (smr Praha - Jihlava Znojmo) 8 antukovch tenisovch kurt s umlm automatickm zavlaovnm
ASTNCI : cca 24 hr z CZ a 24 z AT dle pihlek

Spolen cvien PILATES - na podporu optimalizace vhy. Vedla jej po cel rok nae lenka Va Beneov. Dv oddlen pravideln cviila v tlocvin Zkladn koly praktick.

emesla kralovala v renesannch Slavonicch 22. 10. 2014

Obansk sdruen Volba pro Slavonicko je hlavnm propagtorem mylenky, navrtit do tohoto renesannho msta emesla jako inspiraci pro vchovu a vzdlvn. Bude to zajist dlouh cesta, ale i dnen dti rdy pracuj rukama, jen nemaj dky vem technickm vymoenostem, tu monost. Ztrcej zrunost a dovednost. emesla vdy byla dleit a nemli bychom dovolit jejich znik. Byla spjata s obivou, prce na vrobcch byla a je schopnost vkldat do ehosi, tvoivost, cit, umn a krsu a energii.

Dokonalost vrobk, kter se pi podzimnch dlnch ve Slavonicch podailo zhotovit, ovily stalet vymakan postupy, zkuenosti, kter se penely z generace na generaci. Cel vkend, od tvrtka do nedle, se usilovn tvoilo v hotelu Arkda, kde nali vichni astnci dostatek prostoru pro rzn dlniky.

astnci pijeli z cel republiky, pijeli do Slavonic u po trnct. Vte, e tradice jsou v kadm kout na vlasti jin. A to je prv to koenko, kdy kad piveze nco z toho svho a zde se podl o sv dovednosti s ostatnmi. O tyto kurzy byl obrovsk zjem. Postupn se do dlen zapojilo vce jak 40 astnk. Zpestenm byla podrobn pednka o vyuit konop v bnm ivot, s Michalem Rumanem.

Posledn akc bylo zpvn pod vnonm stromem ve Slavonicch. Spolen s mateskou kolou jsme nadlkou potili nejedno dtsk srdko. Zahrla nm ochotn pan Novkov z Daic. Nmst bylo pln a pipojili jsme se i k akci esko zpv koledy. Celkov to byl opt velice spn a nron rok. Organizovali jsme mnoho akc, hlavn s peshraninm dopadem.

Dkujeme vem, kdo s nmi spolupracovali, hlavn Mirkovi Palnovi, mstu Slavonice, Rainerovi Mikschemu, obci Psen, Silv Nortice, Nadaci Jihoesk cyklostezky, Sparkasse, Josefu Kolovi, pojiovn Generali, firm tefl dalm. Dkujeme i Jihoeskmu kraji za grantovou podporu.

s Slavonice 30.12. 2014
Ji Bene

VRON ZPRVA 2013 - originl ke staen zde (velikost 861kB, formt *.doc)

Zatek roku 2013 byl pro nai organizaci tradin spojen s organizovn lyaskch aktivit. Tet lednov vkend se poprv v leton sezn dalo konen na Slavonicku, Rudolecku, Staromstsku vyjet na bkch. Velkou zsluhu na realizaci ml pan Milo Dvok, kter nelenil a v ptek do plnoci projdl vechny zimn beck trasy v regionu. Protoe kilometr to bylo opravdu hodn, tak jet v sobotu asn rno doladil stopy v okol Matjovce. O vkendu tak vyrazily stovky lya do perfektn upravench a naehlench stop. V sobotu i v nedli si tak mohla vtina pznivc beckho lyovn vychutnat pocit dokonal beck stopy tak, jak je tomu teba na horch. Kolem Matjovce a Stojena to byla dokonce stopa obousmrn. Vechny tilo poas, bylo toti bezvt a jenom nkolik mlo stup pod nulou. Stopa byla tak asn, e to po n jelo tm samo (na modr Swix extra) a dokonalost byla zavrena monost se cestou oberstvit jak v Holubnku, tak ve Starm Mst. Zde se posedlo obzvl᚝ dobe, protoe gulek byl dokonal. Pravideln informace o stavu lyaskch stop jsme obanm, turistm dodvali, pes web. Bohuel msto si naich aktivit moc necenilo, nic nm finann nepisplo. Jezdili jsme pravideln a volala nm spousta bka, aby si ovili monosti a podmnky. Navc jsme informovali o monostech sjezdovho lyovn v Dobersbergu a v Nov Bystici. Jarn dny kolem Pepka si dali dostavenko ve Slavonicch milovnci, tvrci emesel a netradinch technik. Do renesannho msta se sjeli opt lektoi z cel republiky, kde prostednictvm rznch kurz se astnci mohou zdokonalit v novch technikch.
V Arkd se piuili technice fimo, drtkovn, sovn, pergamano, it zipovch kabelek, vajka zdoben madeirou a voskem, tkan na tylistovm stavu, prce na hrnskm kruhu nebo jenom potiskat triko originlnmi raztky Zuzany Krajoviov. Pijeli sem astnci z cel republiky a potiteln byl i vysok zjem mstnch lid a lid z regionu.
Velk spch u astnk mly i dlny z domcch Slavonic prce na hrnskm kruhu Terezy Kuhnov, tiskn u Zuzany Krajoviov a Mask keramika Namaluj si vlastn hrneek.
Podkovn pat hlavn Vtzslav Beneov, kter byla hlavn organiztorkou celho setkn a zajistila pro astnky nejenom pestrou nabdku dlen, ale i dal doprovodn aktivity.
Proto pnm organiztor ze Slavonick volby i nadle je nahlet do svta emesel naich pedk, dt monost tvoit i mladm a vem co maj zjem o tuto innost. Vdy pece emeslo nem jen zlat dno, ale m i tradici a perspektivu. ikovn ruiky v rmci jarnho setkn podpoily prvn st projektu Mmy pro mmy. Podailo se vyrobit mnoho krsnch vciek, kter Volba pro Slavonicko charitativn pedala do okresnch nemocnic. Letos poprv nae sdruen spojilo sport se ivotnm prostedm. Nordic - Walkingovou vychzkou kolem Slavonickho potoka si pipomly astnice emeslnch dlen vznamn pten den 22. 3. Svtov den vody. Kdo se chtl projt a poznat ble tento krajinotvorn prvek Slavonic, piel o vkendu do Arkdy a vylpl si s nmi!! Nejen tento den je pleitost a dvodem pipomenout si, e voda je bezpochyby jednm z nejdleitjch zdroj pro peit a dstojn ivot lidsk civilizace. Lid s vodou zvykli zachzet jako se zdrojem nevyerpatelnm a nezniitelnm. A je m dl tm jasnj, e takov pstup pin bezprostedn ohroen ivota na zemi. Tmto dnem i MOTALINKY poukzaly na problmy spojen s vodou a vodnm hospodstv. Na akci, podanou Volbou pro Slavonicko, navazovaly dal aktivity, zameny pedevm na istotu a ochranu vod a na eten vodnmi prostedky. Kadoron kampa si tak klade za cl, pipomenout lidem na celm svt vznam vody a potebu ochrany vodnch zdroj.

Elektromobily to bylo hlavn tma roku 2013. Uspodali jsme 4 workshopy pro dti, mlde veejnost a zaali s konstrukc elektromobil u Huk a u Dvok.
O poslednm dubnovm vkendu zavtaly do Slavonic destky pznivc nordic walkingu z cel republiky. Pvodn nepzniv pedpov poas se natst nevyplnila a na krsnou prochzku okolm Slavonic nm po celou dobu svtilo slunko. Akce zaala ji rno, na slavonickm nmst, kde za rytmu hudby DJ Zavka rozteli sv kruhy fandov Hula Hoop. Velk mnostv obdivovatel ikovnch rukou se zastavovalo u stnk dlniek, kde se vyrbly pekrsn vci z papru, korlk a dalch materil. Mohli jste si tyto vrobky zakoupit i vlastnorun zkusit vyrobit a vtek z prodeje putoval na charitativn akci zakoupen specilnho voztka pro kamarda dt ze Slavonic Radka Buka. V dopolednch hodinch zaala registrace ji druhho zastaven celorepublikov Nordic Walking Tour 2013. U startu se postupn shromaovali pznivci nordic walkingu nejen z ech ale i z nedalekho Rakouska. Ped polednem vyrazily dv skupiny pochodnk na vychzku okolm Slavonic. Krat trasu cca 6km absolvovali vtinou maminky s dtmi, cestou si prohldly vojensk opevnn, vstavu samorost a mnoho dalch zajmavost. Na del trasu cca 15 km vyrazila vtina pihlench. Hlavn organiztoi Jirka a Va Beneovi z obanskho sdruen Volba pro Slavonicko pipravili opravdu krsnou a zajmavou prochzku, na kter nechyblo ani oberstven ve form drobnch sladkost i alko a nealko npoj. T mli astnci monost prohldnout si vojensk opevnn, dle pokraovali na Trojmez echy Morava Rakousko, kde mohli na vlastn oi spatit hranin kameny, vyfotit se a projt se i v Rakousku. Velk spch mla i zastvka ve znm Mai, v keramick dln a prodejn keramiky. V odpolednch hodinch jsme se vrtili zpt do Slavonic, kde ns v hotelu U Re ekala zaslouen odmna ve form velmi chutnho obda. Zvrem akce samozejm probhla tradin bohat tombola. astnci krom krsnch zitk z prochzky si odneli i drky z tomboly, kter vnovali partnei tto akce. I jim samozejm pat velk dk. Jsou to pedevm obansk sdruen Volba pro Slavonicko, Jihoesk kraj, Hotel U Re, Winalite a dal sponzoi jihoesk akce. Podpoili jsme Radka Buka.
Na zklad osvden Krajskho adu Jihoeskho kraje probhala veejn sbrka, jejm clem je zskn prostedk na zakoupen specilnho vozku pro hendikepovanho tyletho Radka Buka. Cena voztka je 36.000,- K.
Obansk sdruen Volba pro Slavonicko se rovn pipojilo k projektu na podporu Radka Buka. V rmci akce NORDIC WALKING TOUR 2013, zorganizovala Volba pro Slavonicko rukodln dlny. Lektoi vnovali vstupn materil a veejnost svmi aktivitami, nkupem zbo pispla Radku Bukovi na pozen voztka stkou 1.900 K. Zrove byl pedn poukaz rodin Bukovch pro nvtvu Wellness centra v hotelu U Re, v hodnot 450 K, pro rehabilitaci jejich syna. Dkujeme vem, kte si zakoupili, i vyrobili nco pro sv poten, i pispli pmo na sbrkovou akci.
Na prvomjovou stedu vycestovala poetn skupina vyznava cykloturistiky k Balatonu do Maarska. Cel cyklistick pou zanala na severozpadn stran jezera, v msteku Znka. Ideln msto k ubytovn, nebo prv ze Znky vedou ty nejkrsnj cyklotrasy na vechny strany. Hned po pjezdu vichni vyrazili na testovac jzdu k jezeru. Po velice vydaenm seznamovacm veeru, s kytarovm doprovodem z Pelhimova, se krsn usnalo. Druh den, se pak cyklistick veleskupina rozdlila na partiky, kter se vypravily po zpadnm behu Balatonu s pejezdem lod na protilehl beh. Veern kulturn program se opt vydail a po psnikovm prezu melodiemi 20. stolet se pjemn usnalo. Zjezd byl tentokrt ptidenn a tak bylo asu dost na projet krsnch, zajmavch mst, plnch kvetoucch ek, jablon, i jinch devin. Nali se i nadenci, kte za den stihli nalapat 154 km. Mjov koupnko samozejm patilo k vletu a voda z Balatonu mnoh osvila. Cyklist najeli v prmru 280 km za 4 dny, pevn na rovinatch, kvalitnch cyklostezkch. Co bylo vak nejvtm pomocnkem organiztorm, bylo poas!!! Cel dny bylo pjemn teplouko, sluneno a tak opalovac krmy mly velkou spotebu. Sv. Petr nadlil to nejlep, co mohl. Dky . Sela se opt vborn, bezproblmov, zpvn, cyklisticky zdatn partika nejen ze Slavonicka, Daicka, Novobysticka, Tele, Jihlavy, ale i z dalch kout na republiky. Pjemnou tekou byla nvtva termlnch lzn Kehida, kde vichni dolili cyklistick bolstky, zahodili navu a vraceli se astn dom.
Na eskobudjovickm vstaviti si dali dostavenko mlad konstrukti elektromobil v rmci Rallye esk Krumlov, pod kdly Volby. Jzda zrunosti, pedstaven a pedveden elektromobil veejnosti bylo npln setkn. Z renesannch Slavonic do eskch Budjovic pijely dv posdky, kterm se spn podailo sestrojit v domcch dlnch elektromobily E - 125. Hlavnm garantem bylo obansk sdruen Volba pro Slavonicko, kter se zabv na Daicku, rozvojem technick tvoivosti mldee a podporuje tuto innost ji nkoliktm rokem. Z pohledu je tato innost jedinen tm, e v souasn dob nco podobnho v praxi i v zkladnch kolch dtem chyb.
Stnek Volby pro Slavonicko, v pmm sousedstv s rozlehlou expozic VUT z Brna, psobil sice skromn, ale pozornosti nvtvnk rozhodn neunikl. U naich elektromobil byly k vidn zajmav een elektromotory s regultory pmo integrovan do kola. Pan Jaromr Vegr ze sdruen Elektromobily-os zajistil vstavn plochu na vstaviti. Byl pekvapen, jak znamenit se konstrukti do 15 ti let zhostili svho kolu. To je projekt, kter m pvodn nauit kluky, aby si na nem zajmavm navrhli podvozek. V klidu si ho nakresl, nejdve si ho vyzkou teoreticky, pak si ho sva, vyzkou si ho v praxi, nau se soustruit, dostanou vechny dly na motor, provedou zapojen, k pedseda sdruen Jaromr Vegr.
Byla to tmov spoluprce rodin, kde ti star mohli pedvat sv zkuenosti svm dtem, i vnukm. Tato mezigeneran vazba v rodinch je dnes velice vznamn a potebn pro rodinn soulad.
Po pehldce v eskch Budjovicch se astnci pesunuli do eskho Krumlova, kde byli spn realiztoi elektromobil ocenni pmo na opravdov, zvodn automobilov ramp.
Prvn msta shodn odbrel tm Stlkov ve sloen Vincent a Marian Dvokovi s Jim Knkem za originln een zen, rozvod elektromobilu. Prvn msto zskal tak tm Slavonice, Betislav Huek a Betislav Huek jun., se zajmav vypracovanm tvarem a uloenm zdrojem pohonu. Oba stroje odliovalo vyeen penosu toivho momentu od elektromotoru k hnan nprav. Stlkovsk monopost vyuil jednodu systm pmho pohonu npravy od motoru pomoc ozubenho emene, zatmco Slavonice - Hukovi pouili sloitj pevod. Vhodou tohoto na prvn pohled sloitjho systmu je men zaten motoru a pedevm monost vmny etzovho kola na hnan nprav a tm monost zmny celkovho pevodu v zvislosti na charakteru trati. O tom, jak se zrodil tento zzrak, si mete udlat pedstavu z pipojen fotogalerie a krtkho videa na strnkch Volby pro Slavonicko. Obansk sdruen ve svch aktivitch bude pokraovat dle. Ji 22. 6. bude podat mezinrodn rallye elektromobil se startem v sousednm rakouskm Dobersbergu, kde budou vyroben elektromobily tak ke zhldnut. V podzimnch mscch pak zane Stedn zemdlsk kola z Daic, spolen s VPS, s vrobou a konstrukc elektrotraktoru, co bude urit originalita, kde si studenti budou moci ovit technick znalosti v praxi, pod vedenm uitel ze SZ. Slavonick veejnost se pak me tit na jnovou jzdu zrunosti elektromobil na nmst i s rychlostn zkoukou. Celkov hodnocen bude, na workshopu v Institutu Slavonice. Zvrem, je teba ocenit trplivost vech, kte se podleli na realizaci celho projektu. Pokud chceme v naem regionu ist, zdrav msto, tak si myslme, e prv i elektromobily nm mohou sten pispt k uchovn zdravho ivotnho prosted. Ovem to hlavn je zskn technickch dovednost, pedstavivosti, nvyk, nebo ty budou velice dleit pro formovn dalch ivotnch cest mladch. Projekt je spolufinancovn z evropskho fondu pro regionln rozvoj.
Netradin termn, ale tradin pkn poas pilkalo na cestu pohdkovm lesem do Slavonic stovky dt a velkou st dosplch. Hlavnm poadatelem bylo tradin Msto Slavonice, MKS a spoleensk organizace. Z arelu ve 13 hodin vyrazili na start prvn zjemci, na kter ekala zajmav stanovit. Mstn zjmov organizace pipravily mnoho pohdkovch kol. Volba pro Slavonicko mla stanovit . 1, pohdkovou Slunkovou vlu a zamila jej environmentln s ohledem na ekologii a podporu mstn eleznice. Do celho odpoledne byla vnesena stejn mylenka, ukzat zrunost mstnch dt, ukzat jak jsou vhody fotovoltaickho panelu, jak monosti nm dvaj obnoviteln zdroje energie. Pmo na stanoviti se pak uily dti prostednictvm Slunkov vly a jejich pomocnk rozpohybovat slavonickou vlakovou soupravu pomoc Slunce. Svtilo cel odpoledne a tak mainka s vagonky jezdila vborn. Byla to skvl, smyslupln aktivita, navc kladn hodnocena i dosplmi nvtvnky, kte pozorn poslouchali vklad o novch monostech vyuvn solrn energie. Pekvapiv byla i informovanost dt, jak jsou vhody fotovoltaickho lnku, kde se d vhodn pout. Slavonick dtsk den se vydail. Pohdkov les u m sv dobr jmno. Kreativita vech zjmovch sdruen pi vbru atrakc, je obdivuhodn, proto je slavonick Mezinrodn den dt tolik oblben.
Zajmavou podvanou pipravili organiztoi z Volby pro Slavonicko, Elektro-Agentour z Rakouska, o.s.Elektromobily a MKS Slavonice o vkendu 21. 22. 6. Regionem projela poprv Elektrorallye TOUR - esk Kanada Thayaland. Ji v ptek pijeli do Slavonic z cel republiky majitel elektromobil, aby zde ve veernm workshopu spolu s organiztory z Volby pro Slavonicko doladili posledn drobnosti k elektrorallye. astnky byli tak lenov z o.s. Elektromobily s prezidentem p. Vgrem. Ostr start byl symbolicky v partnerskm mst Dobersberg, kam pijely i elektromobily, elektrokola, elektrosktry, elektrotkolky z Rakouska. Za asti radnch z Dobersbergu, starosty Slavonic pana Urbana, byla rallye slavnostn odstartovna. Elektrokola a tm dvacet speciln upravench voz vyrazilo na trasu. Soust rallye bylo i pedstaven mladch konstruktr ze Slavonic a Stlkova. Ti sami navrhli a vyrobili dokonal elektromobil. Vichni sv stroje testovali v mst startu a na dobjecch zastvkch. Rallye zavedla astnky do Karlsteinu, kde v arelu technick koly byly k vidn dal technick zajmavosti. Dle jezdci pokraovali do Jemnice, kde v lebn PATEB opt veejnosti pedstavili nov monosti v doprav. Po pejezdu se dobjelo i u vodn elektrrny v Budi. Kolona zajela tak do Budkovic, kde pan Dahel podporuje tyto alternativn zdroje ve svch strojch. Odtud se vichni pesunuli do Daic, msta, kter letos slav 830 let. Mstostarosta msta pana Bartoek a editel SOU a slueb pan Hillay, odpoledne velmi srden, pozvali astnky do prostor technick koly. Bhem dobjen si mohli zjemci prohldnout koln dlny. Zde ci pod vedenm svch uitel zaali s vrobou prvnho elektrotraktoru se vemi dleitmi funkcemi. Clem rallye byly opt Slavonice, kde na astnky ekalo na nmst mnoho zvdavch turist i mstnch obyvatel. Pochopiteln, e nejvtm lkadlem byla 300 koov TESLA, kter um zrychlit na 100m za 4,4s. Vechny diskuse k tomuto tmatu byly zajmav a otevely mnoho novch otzek. Zvren pehldka se ve Slavonicch prothla do veernch hodin, vetn zkuebnch jzd. Myslme si, e elektromobily jsou vozidla, kter pat do prosted esk Kanady vc, ne ropn moudci i tk nkladn vozidla. Chceme v mst pamtek a renesance propagovat ist ivotn prosted, technicky rozvjet potencil mladch a dle it mylenky a poznatky nepekonatelnho vdce Nikoly Tesly. astnci proklikovali Schengenem vce jak 100km. Podkovn pat i partnerm Elektrorallye - Sparkasse Daice, PMS Slavonice, mstm Slavonice a Dobersberg. Akci si pochopiteln pochvalovali i slavonit podnikatel, nebo v pohostinnch prostorch nali astnci pjemn zzem. Ti, kte nestihli leton elektrorallye si mohou prohldnout filmov dokument a video zznam, kter podil Vojtch Trka. Nov odvtv u VPS ustanoveno :
V ervenci byl pi o. s. Volba pro Slavonicko, oficiln ustanoven nov podsubjekt, kter se bude prezentovat pod nzvem PRO E- kola Slavonicko(PES). Clem hnut je propagovat elektromobilitu na jzdnch kolech v oblasti naeho regionu. Propagujeme jzdu na kvalitnch elektrokolech s kvalitnmi akumultory s dojezdy pes 100km. Tento subjekt, i hnut, bylo schvleno valnou hromadou VPS. Vme, e se bude postupn zvyovat zjem o tuto alternativn cyklistiku a v rmci rozvoje Slavonicka to vidme jako novou monost.Elektrokola, to je tma, kter v souasnosti hbe cyklistickm svtem, a to nejen silou elektromotor, ale i marketingov. Je to ance pro podnikatele v naem regionu. Kdo bude prvn, bude brzy ve vhod. tst peje pipravenm. Elektrick kola umouj, aby lovk dojel bez kapky potu i tam, kde jsou velk kopce. Prodluuj cyklistick vk, et vae klouby, zvyuj rdius Vaeho poznvn, zanete jinak vnmat okoln produ a krsy. V naem regionu nejsou sice a tak velk kopce, ale asto prv men kopeky odrazuj nvtvnky. Radji jedou na rovinat Tebosko. Navc jsou ji nae E - kola dobe uzpsobena pro del vzdlenosti. Chceme, aby u ns zmnili nvtvnci sv nvyky. Cesty, kter byly dve uskuteovny autem, jsou nyn dostupn i elektrokoly. V zvislosti na tom, jak intenzivn je elektromotor vyuvn, in dojezd kola vce jak 100 kilometr.
Nae zkuenosti ukazuj, e lid, kte maj elektrick kola, ujedou o 75 % kilometr vce, ne cyklist s normlnmi koly. Ve star vkov skupin ujedou cyklist dky elektrokolu dvakrt tolik, ne normln. Elektromotor umouje starm lidem, aby mohli vce cestovat na kole po na kopcovit esk Kanad. Dnes i mlad se astji rozhoduj pro elektrokola, co vtme. N nov subjekt m zatm 6 zakldajcch len a dal jsou pznivci. Subjekt PRO E - kola Slavonicko (PES) je oteven vem, mohou se pidat jak domc cyklist, tak i zahranin zjemci. Letn cyklistika u soused. Solnohradsk cyklistika oima astnk pana Karla Urbnka z Vykova, aby se podlil s nvtvnky strnek o sv bezprostedn dojmy.

Mete tenm piblit, oblast, kterou jste letos na kolech poznvali?
Leton nzev na cykloakce byl: Solnohradsk jezera. Jedn se o oblast hornho Rakouska, cestou z Lince na Salzburg. My jsme zanali v msteku Gmunden a podl krsnho jezera Traunsee jsme pokraovali na Bad Ischl. V tomto csaskm msteku jsme bydleli a hvzdicovitmi vlety poznvali okol. Tato oblast je bohat protkan kvalitnmi cyklostezkami a zavede Vs do krsnch mst Solnohradskch jezer. Cyklostezky vedou z Bad Ischlu na vechny strany a myslm, e msto naeho pobytu bylo vybrno vborn. Najeli jsme kolem 300km, ale to nen podstatn, dleit jsou zitky, kter si kad astnk mohl odvzt.
Kter zajmav msta jste na trase navtvili?
Navtvili jsme vechna znm i mn znm solnohradsk jezera. Celkem jich bylo dvanct.
Kad jezero m sv kouzlo, kad jezero je jin, nm jedinen. Zajmavost bylo mnoho. Vem doporuuji navtvit tuto oblast, kde je pjemn koupn pod horskmi hebeny. Snad nejvce na mne dchlo mal msteko pod Dachsteinem, Hallstatt. Nkte z ns tak vyjeli lanovkou na dachsteinskou vyhldku, kde jezera byla jako na dlani. Navtvili jsme pochopiteln i soln doly. V samotnm msteku Bad Ischl, byly po celou dobu naeho pobytu csask kulturn slavnosti, co bylo pochopiteln i pro ns zajmav zhldnout. Atmosfru dokreslovaly alpsk velikny s vkou kolem 3.000 m, historick skvosty osdlen a mnoho dalch prodnch krs. Prost asn cyklistick ptidenn zitek.
Jak byla skladba cyklist?
lo o tictnky a sedmdestnky. Kupodivu vichni astnci byli velmi dobe fyzicky pipraveni. Skupiny jezdily podle svch zjm a monost. Nkte zdolvali kopce, aby se mohli kochat vhledy, jin si volili rovinatou oblast.
Mezi astnky byli cyklist i z Rakouska. Podstatn bylo, e se dala dohromady ji v minulosti osvden vborn parta nejen ze Slavonicka, Daicka, Jemnicka, kter pes den lapala a veer se spontnn bavila. Prost jsme si uvali. Po celou dobu bylo vesms sluneno, pjemn poas na cyklistiku, co bylo velmi dleit.
Kdo celou akci pipravoval?
Hlavn zsluhu na bezchybn organizaci mli Va a Ji BENEOVI z Volby pro Slavonicko. Jejich zkuenost a znm v navtven oblasti dopomohli ve vbru ubytovn a pod. Vbornmi prvodci, byli Karel Chalupa, Richard Tma, Ji Bene ml. a Rainer Miksche, kter s organiztory ji dlouhodob spolupracuje. Pjemn ubytovna v Bad Ischlu nm poskytla potebn komfort i zzem pro nae toulav aktivity. Velk jednika!
Co byste ekl na zvr.
Myslm, e organiztoi udlali dobe, kdy nabdli peletonu pro leton rok tuto oblast. Vhodou bylo, e jsme letos byli ubytovni na jednom mst po celou dobu zjezdu. Ptidenn track pro n peloton byl optimln. Ani tch ji zmnnch 300 km nezanechalo v ns zvltn fyzickou navu. V podstat jsme dojeli sv, obohaceni o nevedn zitky. Letos nedolo k dnm drkopdm, defekty byly zdka. Tm co Solnohradsk jezera jet na kolech nenavtvili, vele trasu doporuuji, vetn referenc. Je to o zitcch na cel ivot. Nezbv ne podkovat organiztorm za asn typ cykloakce, odvedli vbornou prci a zrove vyznavae cyklistiky a In-line bruslen pozvat po domluv na pipravovan podzimn akce.
Pekvapiv velk zjem slavonickch houba potil organiztory z VPS. Vhodou bylo, e houbae do tajemnch les vyvezl autobus, kam by se mnoz nikdy nedostali. Za necel dv hodinky se skupina vce jak 30 houba chlubila svmi lovky mykoloce z Tebon, RNDr. Libui Kotilov. Ta pijala pozvn od len z Volby pro Slavonicko a poutav rozdlovala houby na jedl, nejedl a jedovat. Vte, e i ty prudce jedovat v na oblasti bohat rostou. Nejvtho hiba pravka objevila Va Beneov, ten ml klobouk o prmru 28 cm a byl pln zdrav. Krom krsnch hib to byla cel kla holubinek, klouzk, kemen. Vte, e jedl jsou i nalezen pchavky, slizci, nkter druhy pavuince. Z jedovatch jsme objevili celou adu muchomrek, zvojenka, nkter z irvek. Pozor ani vechny nalezen bedly nebyly jedl. Prost vlet se vydail a pten houbaen si vichni pochvalovali. Zakonen bylo v samorostovm krlovstv pana Tmy, kde mykoloka dokonila sv povdn o houbaskm svt.
Zijov odpoledne v Psen patilo netradin, zajmav aktivit, kter je v regionu novinkou. Podailo se zde vybudovat nov hit vetn slunho zzem pro METANOU. Po nronch ppravch, mohl starosta pivtat rakousk partnery z Weikertschlagu a sportovn tm z Volby pro Slavonicko. Prv sporttm z VPS byl poven organizac vodnho turnaje na nov drze a pekladatelskou innost. Probhla instrukt, ukzky, seznmen s pravidly tohoto sportu. Vichni netrpliv ekali, a si sami zkus poslat metac nin po nov asfaltov drze. Nsledn starosta Psen, Vladimr Mack, vyhlsil turnaj o jablen ko. Nalosovala se smen drustva a usilovn se bojovalo a do setmn. To, e v prvnm turnaji zvtzilo drustvo Psen, bylo zajist spravedliv a symbolick. Pro vechny v Psen a okol je to vzva a monost vyzkouet si nenronou aktivitu, kter Vs me oslovit, pobavit. Hraj to vechny vkov kategorie, eny i mui. Take, pejme vem, aby se tento sport u Dyje usadil, il se hlavn mezi mladmi, aby jednodue, pinel vem radost. Teba jednou uslyme o sportovnm klubu z Psen vce.
V rmci vzdlvacch program pro vechny generace uspodala Volba pro Slavonicko spolen s mstem Slavonice turistickou vychzku Poznej Slavonick potok. Msto, kde pesn pramen, vak navtvil mlokdo, co byl dvod k novmu poznn. Skromn skupinka, nejen Slavonickch, vyrazila na 14 km vychzku. Od pramen do Slavonic astnci napotali 11 rybnk, co na pomrn krtkou vzdlenost je hodn. Na potoku bylo dve ve Slavonicch 7 mln. Podrobnosti a dal zajmavosti astnci vyslechli od mstnho znalce p. Tmy v jeho samorostovm krlovstv. Slavonick potok je pro Vs novou nabdkou pro dal mon cyklovlety i p vychzky. Potok je mezinrodnm pojtkem pro sportovn a kulturn aktivity. Organiztoi uspodali vychzku v rmci svch mobilit za ist ivotn prosted. Ptomn instruktoi z VPS zasvtili i do sprvnho pohybu i s monost vyuit Nordic Walkingu. Kdo letos vychzku nestihl, m monost s nmi poznat dal st Slavonickho potoka v jarnch mscch. V sobotu 14. z probhal po cel den zajmav tenisov turnaj na osmi kurtech, v krsnm vesportovnm arelu Sport - Land v Litohoi. Turnaje se zastnili hri z R a Rakouska. Organiztorm z obanskho sdruen Volba pro Slavonicko a TJ Centropen Daice se podailo kvalitn obsadit tento turnaj. Organiztoi nalosovali dvojice skuten mezinrodn, podle vkonnosti do dvou soubnch turnaj.
Po velice vyrovnanch bojch ve skupinch, kde hrlo 22 dvojic, nsledoval finlov pavouk, kterho vzeli pozdj vtzov.

Vsledky hlavnho vkonnostnho turnaje:
1. Tma - Schon, 2. Vonovsk - Neuwirt, 3. Komn Piffl, 4. Doleal - Brauer

Turnaj amatr:
1. Kabelka Kenek, 2. Musil Kubek T., 3. Zuda Brauer R., 4. Pokorn - Dollensky

Bhem turnaje pijel povzbudit hre ing. Ji Voek z oddlen sportu na krajskm ad v eskch Budjovicch.
Zvrenho pedvn cen se zastnil radn Daic, Richard Tma, Herbert Strack z Kautzenu, Vladimr ha z TJ Centropen Daice a za Volbu pro Slavonicko Vtzslava Beneov.
Tento turnaj byl podn za pispn Jihoeskho kraje. Hlavnm sponzorem turnaje byla Waldviertler Sparkasse von 1842 Jindichv Hradec a Centropen Daice, kterm pat podkovn za ceny vnovan astnkm tto akce.

V sobotu 14.9. vyrazil mezinrodn peleton v rmci peshraninho projektu Dy Tha rail se symbolickm nzvem : Soused jsou s nmi taky, lapou kola, jezd vlaky. Akci podalo msto Slavonice spolen s Volbou pro Slavonicko. Po vodnch slovech starosty msta, Josefa Urbana, cyklist vyrazili, aby dokonale proklikovali hranice regionu. Pes Ma, Brunn, Klein Taxen, Landtejn, Stlkov do Slavonic. V peletonu se ji objevila i elektrokola, kter si zskvaj u ns i v Rakousku hodn pznivc. Letos jsme se pihlsili k projektu Mezinrodn mobility a zavzali se k: Organizovn aktivit, kter pispvaj k pechodu od osobnch automobil k ekologicky etrnm dopravnm prostedkm. Pokud je to mon, mlo by alespo jedno z tchto opaten bt zameno na perozdlen silninho prostoru ve prospch pch a vyznavam jzdy na kole.
Organizujeme celoron
Programy Bezpen bruslen na in-line bruslch. VPS bruslask klub pedvede ukzky in line bruslen pro veejnost, zsady bezpen jzdy na bruslch. astnci si mohou pinst svoje brusle a vyzkouet si rzn techniky jzdy. V nedli 22. 9. 2013 VPS uspod dopoledne vyjku pro E kola eskou Kanadou na Ronov k bizonm. Odpoledne Nordic Walkingovou vychzku kolem slavonickch rybnk. Projdeme Slavonick vychzkov okruh a zrove se naume techniku sprvn chze "Nordic - Walking s instruktory. Pedstavme svj strategick koncept pro n region za ni ekologickou stopu, bez evropskch penz. Prvn jnov vkend vyrazili cyklist od Tbora, pes Novou Bystici, Slavonice, Daice, do sousednho Rakouska. Jak mnoz pznivci cyklistiky v, je to zem, kde cyklostezek je nepebern mnostv a vybrat tu sprvnou nen snadn. Ovem podzim kolem Dunaje je fascinujc a monost, jak tam zakonit seznu je nepebern mnostv. Organiztoi z Volby pro Slavonicko pipravili pro pznivce podzimnch aktivit nejen kola, ale i elektrokola a hlavn zajmavou trasu. Leton podzimn akce zavedla astnky opt k Dunaji a to pmo do vyhlen vinn oblasti Wachau. dn velk kopce, ale naopak spe rovinky s otevenmi sklpky a spoustou podzimnch oslav. Urodily se hrozny, vestky, hruky a hlavn wachautsk burk, to nejsou dn jablka i panovan dn. Zastvek bylo nkolik. Cyklist sledovali sbr hrozn a dokonce ochutnali sladk bobule i kvalitn Veltln.
Sobotn poas bylo ideln na cyklistiku a tak cyklist najeli pknch 65 km se startem v Marbachu, pes Melk, Spitz a konili a v Kremsu, rakouskm msteku vna. Zde na astnky ekalo pjemn ubytovn a prohldka historick sti starho Kremsu s Rainerem. Ten pijel kvli part extra, aby se historicky i eov vydil nad nevdanmi obraty. Dky Rainere!! Veern druba Daice a Nov Bystice nemla chybu. Rno lehce mrholilo a tak veden vyzvalo cyklisty k mal projce po Kremsu a Steinu, ped ostrm nedlnm startem. Pot se skupinka pesunula do druhho nejvtho kltera v Gottweigu. Inverzn mlha brnila v lepch vhledech, proto veden pebral Vla a zavedl cyklisty do vinic na ochutnvku a na odpoledn kot. Zde v tulnm sklpku se do vech trob postupn rozlvalo vborn vnko, podvali se speciality na prknku alla Wachau. Nechybla exkurze do hlubokch sklep, kde zraje kvalitn Grunner Veltln. Kot byl velmi nron, nebo dostat ze sklepa 40 cyklist, kterm vnko nadmru zachutnalo, byl problm. Jet, e starosta Pepk Urban stail otoit cykloklem a sezonu vas uzavt. Nvrat se maliko tedy opozdil, ale nikdo nelitoval.
Organiztoi z Volby pro Slavonicko a pznivci, dkuj za Vai leton pze. Pokud budete pt rok lapat s nmi, tak mme pro Vs pipraven tyi nabdky.
Zajmavou podvanou pipravili organiztoi z Volby pro Slavonicko, Elektro-Agentour z Rakouska, o.s.Elektromobily a MKS Slavonice ve tvrtek 17.10.na slavonickm nmst.
DJ Zavk, lehce ladnmi tny pilkal na nmst kolemjdouc, jak z ad dosplch tak i mldee. Technick den na nmst pro vechny!!A bylo se na co koukat, bylo co obdivovat. Nvtvnci mli monost zhldnout nkolik elektromobil, elektrosktry, E-kola. Navc se pod dohledem mohli vichni i projet, porovnat jzdn vlastnosti, nakouknout pod kapoty zajmavch stroj. Technick den ukzal pchozm i zhotoven prototypy elektromobil E125, kter zhotovily tmy Hukovi a tm Stlkov - Dvokovi. Pozvn na tento vznamn den pijal i prezident elektromobil pan Jaromr Vgr. Se zajmavmi E - auty pijeli i partnei z Rakouska. Slavnostn zahjen provedl starosta Slavonic, Josef Urban a pak u se reie ujali organiztoi z Volby pro Slavonicko. Zajmavost byla i ast a zkuebn jzdy s elektrokotouem po slavonickm nmst. Tzv. MOTUKO lo z ruky do ruky a slu motoru, fyziku v praxi, obdivoval nejeden nvtvnk. K pedstaven patila pochopiteln i jzda zrunosti s nronm slalomem. Zlat vnce a pkn pohry nyn budou zdobit dlny obou elektrotm. Mlad budou mt vzpomnky a jejich dovednosti se jim v ivot jist neztrat. Nsledn se dostavili i partnei ze SOUZaS z Daic, kte rovn se svmi studenty pipravuj zajmav elektrotraktor s nadasovou vbavou. Zvren prezentace v podn Vojtcha Trky jen umocnily aktivity, kter v rmci projektu istou mobilitou za lep ivotn prosted, ji VPS zrealizovala. Myslme si, e elektromobily jsou vozidla, kter pat do prosted esk Kanady vc, ne ropn moudci i tk nkladn vozidla. Chceme v mst pamtek a renesance propagovat ist ivotn prosted, technicky rozvjet potencil mladch a dle it mylenky a poznatky nepekonatelnho vdce Frantika Kika prohlsil na zvr Ji Bene z VPS. Projekt je podpoen Evropskm fondem pro regionln rozvoj.
Podzimn dlny Motalinek byly ozdobou jnovch oslav a opt se velmi vydaily. Na rukodlnch kurzech ve Slavonicch vznikaj vrobky, kter pomhaj pedasn narozenm miminkm, jejich maminkm, ale i zazenm, kter se o n staraj. Oddlen pro nedonoen novorozence jindichohradeck nemocnice obdrelo v rmci projektu Mmy pro mmy dar v podob kojcch a polohovacch polt a zavinovaek. Loni jsme se projektu astnily poprv a porodnici jsme vnovaly zavinovaky," uvedla Vtzslava Beneov, kter zatiuje rukodln kurzy Motalinek, kde tyto vrobky vznikaly.
Zajmavou nabdku dostala Volba pro Slavonicko od svch partner z Rakouska. Tmatem tentokrt bylo druh spolen esko-rakousk kuchtn s ppravou kompletnho menu. Pomohla nm Majka Kubtov a Rakuan se opt jen olizovali jak jim chutnalo.
Spolen cvien PILATES - na podporu optimalizace vhy. Vedla jej po cel rok nae lenka Va Beneov. Dv oddlen pravideln cviila v tlocvin Zkladn koly praktick a o
V polovin listopadu nkte lenov vycestovali do Znojma na posledn Nordic- Walkingovou Tour 2013. Sela tam zajmav partika a lid a plnuje se rok 2014 monost opt pivst tento podnik opt do Slavonic. Zkusili jsme tak podat dosti o granty na kraj, tak v noru uvidme, jak jsme uspli. Letos msto pipravilo jednu vzvu pro neziskovky, aby pipravovan aktivity podpoilo. Dali nm na vechno 23.000 K, co pi takovm potu aktivit jsme utratili velice lehce. Posledn akc bylo zpvn pod vnonm stromem ve Slavonicch. Spolen s mateskou kolou jsme nadlkou potili nejedno dtsk srdko. Zahrla nm ochotn pan Novkov z Daic. Nmst bylo pln a pipojili jsme se i k akci esko zpv koledy. Celkov to byl opt velice spn a nron rok. Organizovali jsme mnoho akc, hlavn s peshraninm dopadem. Dkujeme vem, kdo s nmi spolupracovali, hlavn Mirkovi Palnovi, mstu Slavonice, Rainerovi Mikschemu, obci Psen, Silv Nortice, Nadaci Jihoesk cyklostezky, Sparkasse, Josefu Kolovi, pojiovn Generali, firm tefl dalm. Dkujeme i Jihoeskmu kraji za grantovou podporu.

Slavonice 30.12. 2013
Ji Bene

VRON ZPRVA 2012 - originl ke staen zde (velikost 68kB, formt *.doc)

Zatek roku 2012 byl pro nai organizaci, pedznamenm, e se budeme moci podlet na rozvoji technickho vzdlvn mimo kolu. Projektem Slunkem nejen pro svtlo a teplo jsme vznamn naplnili mimokoln aktivity dtem u ns i v Rakousku. Hned potkem ledna jsme to byli opt my, nae organizace, kter byla podna o spoluprci a pomoc pi informovn lya o stavu zimnch beckch tras na Slavonicku. Jezdilo se hlavn v oblasti Matjovce, Stojena, kde byly ideln podmnky a vehovudy pan Dvok trasy projdl za celou zimu jen dvakrt. Jezdili jsme pravideln a volala nm spousta bka, aby si ovili monosti a podmnky. Pesn na druh jarn den si daj dostavenko ve Slavonicch milovnci, tvrci emesel a netradinch technik. Do renesannho msta se sjeli opt lektoi z cel republiky, kde prostednictvm rznch kurz se astnci mohou zdokonalit v novch technikch.
V Arkd se piuili technice smaltovn na plotnce, sovn, pergamano, it zipovch kabelek, vajka zdoben madeirou a voskem, tkan na tylistovm stavu, prce na hrnskm kruhu nebo jenom potiskat triko originlnmi raztky Zuzany Krajoviov.
Navazovala nvtva muzea provaznictv v Detn a ukzky starch emesel. Na tuto zajmavou akci pozvali poadatel z VPS mnoho zjemc. Oivovn emesel a rukodlnch prac do Slavonic jist pat a je jenom dobr, e o tuto novodobou aktivitu je tak velk zjem. Pijeli sem astnci z cel republiky a potiteln byl i vysok zjem mstnch lid a lid z regionu.
Velk spch u astnk mly i dlny z domcch Slavonic prce na hrnskm kruhu Terezy Kuhnov, tiskn u Zuzany Krajoviov a Mask keramika Namaluj si vlastn hrneek.
V ase jarnm a pedvelikononm se tvoily i pomlzky, koky z prout z papru, zdobila se vajka a mnoho dalho. Bylo to i setkn, kde dolo k vmn zkuenost a dovednost. Podkovn pat hlavn Vtzslav Beneov, kter byla hlavn organiztorkou celho setkn a zajistila pro astnky nejenom pestrou nabdku dlen, ale i dal doprovodn aktivity.
Proto pnm organiztor ze Slavonick volby i nadle je nahlet do svta emesel naich pedk, dt monost tvoit i mladm a vem co maj zjem o tuto innost. Vdy pece emeslo nem jen zlat dno, ale m i tradici a perspektivu. ikovn ruiky v rmci jarnho setkn podpoily prvn st projektu Mmy pro mmy. Podailo se vyrobit mnoho krsnch vciek, kter Volba pro Slavonicko charitativn pedala do okresnch nemocnic. Vci slou hlavn pro nedonoen dtiky a sociln slab rodiny, i postien novorozence.
36 pr ponotiek
67 epiek samostatnch
2 x soupravika kabtek, epika
56 x soupravika - epika x bakorky
32 x zavinovaka - 29 x it, 3x hkovan
1x kok pro miminko
2x myky, 2x medvd, 3x neci,
15 zavinovaek pedno v nemocnici v Jindichov Hradci. Zajmavou nabdku dostala Volba pro Slavonicko od svch partner z Rakouska potkem dubna. Tmatem tentokrt bylo spolen esko-rakousk kuchtn s ppravou kompletnho menu. Do modern zazenho hasiskho domu, s vybavenou kuchyn v Gopritzschlagu, pijelo patnct mu, kuchaskch amatr z Rakouska i ech. Hodili na sebe kuchask zstry a ekali pokyny fkuchaky. Marie Kubtov ze Starho Msta esk fkuchaka, vystupovala cel veer v roli poradkyn, metodiky a hodnotitelky. Vaen samotn, bylo tentokrt kolem mu. Marie Kubtov rozhodla o technologickm postupu a mui se dali do prce. U vech innost, kter k vaen pat, se postupn zapojovali jak et, tak rakout mui. Nap. u istn zeleniny, krjen, hnten tsta, porcovn knedlk nit, pprav gule, atd. Jako pedkrm se podvaly zelky z listovho tsta plnn kyselm zelm a anglickou slaninou. Nsledovala polvka - klasick esneka. Hlavnmi chody byly gule esk a rakousk oba s eskm houskovm knedlkem. Sladkou tekou byl rakousk kaiserschmarren s jablenm pyr. Veer byl veden zbavnou formou, tak aby se vichni nco nauili, odreagovali, pobavili se spolen a procviili jazykov dovednosti v praxi. Kulturn mstnost byla zaplnna do poslednho msteka, stolovou pravu, vetn vkusn vzdoby, zajistily ikovn tvoilky ze Slavonic. Zvren slovo pak patilo fkuchace, kter nkolik mu pochvlila, udlila jim kuchask vyznamenn a pozvala je na pt ronk, recipron do ech.

Blilo se jaro a nae cyklostroje u ekaly.
Leton cyklistick akce bude probhat v regionu Slavonicka, Daicka a Teleska. Cyklistick historick dny budou probhaly o vkendu 19. 5. 2012. Zahajovalo se tradin ve Slavonicch. Po krtkm zahjen v 9.30 hod. na vlakovm ndra, nsledovala krtk projka historickm centrem kolem renesannch dom se sgrafitovmi fasdami a sklpkovmi klenbami. Nsledn se kolem 10. hodiny startovalo na kolech na vlet za renesanc do Mstsk pamtkov zny Daice. Jelo po stvajcch cyklotrasch pes esk Rudolec s torzem zmku Mal Hlubokdo Daic. Organiztoi zajistili zvltn vagny na cestu do Slavonic. astnci tohoto vletu mli dopravu zdarma, dn startovn se dky grantovmu programu Nadace Jihoesk cyklostezky neplatilo.
Pro nkter to byla pjemn, trninkov projka ped velkou maarskou cykloakc u Baltonu na prvnho mje. VPS zvldla u 2 pln autobusy organizan. Cyklist najeli v prmru 160km pevn na rovinatch, kvalitnch cyklostezkch. Co bylo vak nejvtm pomocnkem organiztorm, bylo poas!!! Cel ti dny bylo pjemn teplouko, sluneno a tak opalovac krmy mly velkou spotebu. Sv. Petr nadlil to nejlep, co mohl. Dky J. Sela se opt vborn bezproblmov, zpvn, cyklisticky zdatn partika nejen ze Slavonicka, Daicka, ale z cel republiky. Dal zajmavou akc bylo Tajn" principy udren optimln vhy. Zde se dozvdli astnci dleit informace o tom, jak stabilizovat svou vhu, jak pedejt jo-jo efektu a udret si optimln hmotnost po dlouhou dobu. Mon nejde o informace TAJN, ale urit jde o rady, kter vychzej z vce, ne desetilet zkuenosti a kter pomohly mnoha enm i mum, zstat zdrav a astn.

SETKN S VݎIVOVOVOU PORADKYN JINDROU MARHOUNOVOU
- slchte ji z rdia, pro esk rozhlas v eskch Budjovicch nahrv poady o zdravm hubnut a vy mte monost slchat ji ve stedu dopoledne a reprza poadu je v sobotu. A nyn pijala uznvan poradkyn nae pozvn a bude Vm k dispozici ve Slavonicch
Men na pstroji InBody 230, interpretace vsledk men prce s kadm klientem zvl᚝ v soukrom
Spolen cvien PILATES - na podporu optimalizace vhy.
Beseda o zdravm ivotnm stylu:
Jak si udret vhu a zlepit kondici?
Znme zsady, kter umouj hubnut a udren si vhy. Zsady, kter pomohou komukoli bez hladovn, bez potn denn kalorick poteby a bez ven si pesn grame stravy. Zsady, kter respektuj pirozen chod organismu. Zsady vylepit si stravovac zvyklosti pitn reim pohyb. Tradin jsme zvldli i Cestu pohdkovm lesem. Krsn ervnov poas pilkalo na tradin cestu pohdkovm lesem do Slavonic stovky dt a velkou st dosplch. Hlavnm poadatelem bylo tradin Msto Slavonice, MKS a PMS. Z arelu ve 13 hodin vyrazili na start prvn zjemci, na kter ekalo trnct stanovi. Mstn zjmov organizace pipravily mnoho zajmavch kol. Volba pro Slavonicko mla stanovit . 12, pohdkovou Slunkovou vlu a zamila jej environmentln s ohledem na ekologii a 110. vro oteven mstn eleznice. Do celho odpoledne byla vnesena stejn mylenka, ukzat zrunost mstnch dt, ukzat jak jsou vhody fotovoltaickho panelu, jak monosti nm dvaj obnoviteln zdroje energie. Pmo na stanoviti se pak uily dti prostednictvm Slunikov vly a jejich pomocnk rozpohybovat slavonickou vlakovou soupravu pomoc Slunce. Svtilo cel odpoledne a tak mainka s vagonky jezdila vborn. Byla to skvl, smyslupln aktivita, navc kladn hodnocena i dosplmi nvtvnky, kte pozorn poslouchali vklad o novch monostech vyuvn solrn energie. Pekvapiv byla i informovanost dt, jak jsou vhody fotovoltaickho lnku, kde se d vhodn pout. Slavonick dtsk den se vydail, pekvapiv byla vysok ast i nvtvnk z okolnch mst a obc. Pohdkov les u m sv dobr jmno. Kreativita vech zjmovch sdruen pi vbru atrakc, je obdivuhodn, proto je slavonick Mezinrodn den dt tolik oblben. Environmentln vchova v praxi to byl n hlavn environmentln projekt.Volba pro Slavonicko pipravila pro dti zajmavou npl volnho asu, kde si mlde mohla vyzkouet, jak funguje fotovoltaika v praxi. Obsahem projektu Slunko nejen pro svtlo a teplo je rozvoj lidskho potencilu dt, mldee i dosplch s akcentem na monosti vyuit obnovitelnch zdroj energi hlavn slunen energie. Neziskov organizace chce pedstavila region, jako oblast podporujc kulturn a volnoasov aktivity mladch. Souasn znalosti dt a mldee v oblasti vyuitelnosti fotovoltaick energie a solrn energie obecn vak nejsou zdaleka dostaten. Hlavn nen pipravena monost si teori zskan znalosti ovit v praxi, sestrojit skuten funguj zazen pohnnou energi, kter je zskna ze slunce. Ve uveden skutenosti byly impulsem pro prci s nadenou mlde. Vichni u dnes umj solrn panely spojit tak, aby si lehce vyrobili nap. nabjeky na mobily, pohnjc jednotky k autodrze, vlakovm, lodnm soupravm a podobn. Pedstaven vyrobench model bylo i na dtskm dnu ve Slavonicch, kde si i ostatn dti vyzkouely pohon historickch mainek, nebo prv ve Slavonicch kdy se slavilo 110. let oteven mstn eleznice. Hlavn cyklistickou akc byla srpnov vprava.
Potehy pmo od astnka.Mete tenm piblit, kde se Drvsk cyklostezka nachz?
Pro ns zanala v Itlii u horskho jezera, 3 km od Cortiny dAmpezzo, kter hostila v roce 1956 zimn olympijsk hry. Odtud zpravidla jezd jen ti nejzkuenj cyklist. Na msto jsme dorazili za slunenho i kdy studenho rna po nonm pejezdu ze Slavonic. Dolomity asn svtily. Byl to nezapomenuteln zatek naeho putovn ve vce kolem 1.400 m n.m. Po nkolika hodinch jsme sjeli do Rakouska, pesnji jinch Tyrol a celou na estidenn cyklistickou pou jsme zakonili ve Slovinsku nedaleko Mariboru. Potvrdilo se, e cyklostezka R1 pat k nejhezm a nejromantitjm v Rakousku. Sjdli jsme trasu dlouhou 410 km do nadmosk vky 300 m. Prakticky stle lehce s kopce, pestoe msty o stoupn a protivtr nebyla nouze.
Kter zajmav msta jste na trase navtvili?
Zanali jsme v mstech, kde Drva je jet horskou kou v italskch a tyrolskch Dolomitech. Postupn jsme navtvili zajmav msta. Nap. Toblach, Lienz, Spittal, Villach, Volkermarkt, Lavamund v Korutanech. Zajmavost bylo mnoho. Vem doporuuji navtvit nejteplej a nejkrsnj jezera, kde je pjemn koupn pod horskmi hebeny. Pejeli jsme pes nejvy eleznin most v Evrop, kde jsme si prohldli asn bangee jumping. Atmosfru dokreslovaly alpsk velikny s vkou kolem 3.000 m, historick skvosty osdlen a mnoho dalch prodnch krs. Prost asn cyklistick estidenn zitek.
Jak byla skladba cyklist?
lo o tictnky a sedmdestnky. Kupodivu vichni astnci byli velmi dobe fyzicky pipraveni, take jezdila cel skupina povtin pohromad.
Mezi astnky byli cyklist i z Rakouska. Podstatn bylo, e se dala dohromady ji v minulosti osvden vborn parta nejen ze Slavonicka a Daicka, kter pes den lapala a veer se spontnn bavila. Prost jsme si uvali. Po celou dobu bylo sluneno a nae pltnky zstaly neposkvrnny detm.
Kdo celou akci pipravoval?
Hlavn zsluhu na bezchybn organizaci mli Va a Ji BENEOVI z Volby pro Slavonicko. Jejich zkuenost a znm v navtven oblasti dopomohli ve vbru ubytovn a pod. Vbornm prvodcem, byl Rainer Miksche z Dobersbergu, kter s organiztory ji dlouhodob spolupracuje. Pjemn penziony v Korutanech nm poskytly potebn komfort i zzem pro nae toulav aktivity. Velk jednika!
Co byste ekl na zvr.
Myslm, e organiztoi udlali dobe, kdy v vodu zvolili non pejezd na zatek trasy. Uetili jsme v podstat jeden den. Ptidenn track pro n peloton byl optimln. Ani tch ji zmnnch 400 km nezanechalo v ns zvltn fyzickou navu. V podstat jsme dojeli sv, obohaceni o nevedn zitky. Dolo i k drkopdm i defektm. emu se nelze zcela vyhnout na tak frekventovan navtvovan cyklostezce s rozmanitm povrchem. Tm co na jihu Rakouska jet na kolech nebyli, vele trasu doporuuji, vetn referenc. Je to o zitcch na cel ivot. Koncem srpna VPS zvldla tenisov turnaj v Litohoi.

V sobotu 25. srpna probhal po cel den zajmav tenisov turnaj na osmi kurtech, v krsnm vesportovnm arelu v Litohoi. Turnaje se zastnili hri z R a Rakouska. Organiztorm z obanskho sdruen Volba pro Slavonicko a TJ Centropen Daice se podailo kvalitn obsadit tento turnaj. Organiztoi nalosovali dvojice skuten mezinrodn, podle vkonnosti do dvou soubnch turnaj.
Po velice vyrovnanch bojch ve skupinch, kde hrlo 25 dvojic, nsledoval finlov pavouk, kterho vzeli pozdj vtzov.
Vsledky: hlavnho vkonnostnho turnaje:
1. astn Wachtl, 2. Novotn Schon, 3. Straka Eizner, 4.Majer V. Stallecker Ch.

Turnaj amatr:
1. Strnick Dallamasll, 2.Kabelka Stallecker, 3.Kenek Labner, 4. Kalb Zeiener

Zvrenho pedvn cen se zastnil radn Daic, Richard Tma radn z partnerskho Raabsu, Rainer Miksche, Vladimr ha z TJ Centropen Daice a za Volbu pro Slavonicko Vtzslava Beneov.
Tento turnaj byl podn za pispn Jihoeskho kraje, mst Slavonice a Daice. Hlavnm sponzorem turnaje byla Waldviertler Sparkasse von 1842 Jindichv Hradec a Centropen Daice, kterm pat podkovn za ceny vnovan astnkm tto akce. Potek z patil In- line bruslam.

Prvn zjov vkend patil In- line bruslam. Pod Landtejnem se jelo o Pohr esk Kanady. Startovali mui, eny, dti, rodiny, prost kad, kdo piel a chtl si zkusit in-linovou tra pod Landtejnem. Kad len tafety projel sek 1 800m, hned dvakrt.
Zvodm pedchzelo sobotn in-linov bruslenko pro nejmen - bruslask potr. Organiztoi z Volby pro Slavonicko, pipravili pro dti zbavnou tra, kde si mohli astnci vyzkouet technick prvky, jako slalom, zastaven na met, jzdu v zenm koridoru a dal. Putovn pohr pro vtzn drustvo vnovala Agentura esk Kanada. Osobn jej pedval editel agentury Ladislav Mtl, spolen s mstostarostou Starho Msta p. Land., Miroslavem Novkem.
V kategorii zvodnci na stupnek nejvy v druhm ronku Grand Prix esk Kanada vystoupila tafeta, kter jela ve sloen Ondej Mikulek, Vtzslava Beneov a Lubo Schorn, celkovm asem 28min 13s. Nov traov rekord asem 3 min 58s, vytvoil Lubo Schorn. V kategorii pohodi zvtzila tafeta ve sloen Andr Bohuslav, Ji Bene a Petr Bohuslav, asem 31min 23s. V kategorii bruslask potr zvtzil Vtek Mikulek, ped svm bratrem Adamem, oba ze Starho Msta p. L. Hlavn organiztoi dkuj vem, kte se podleli na zdrnm prbhu druhho ronku Grand - Prix, Mstu Slavonice, Agentue esk Kanada, Sparkasse Daice, Centropenu Daice, obci Star Msto, biatlonovmu oddlu ze Starho Msta. Akce se konala za podpory Jihoeskho kraje. Krsn putovn pohr bude po cel rok uloen na obecnm adu ve Starm Mst.
Za vnem na Moravu a jet dl cestovali cyklist z regionu pod veden cykloprvodc z Volby pro Slavonicko. Expedice navtvila Plavsk vrchy, nejznmj vinask oblasti na Morav a Slovensku. Cyklist projeli nov cyklotrasy v Rakousku, vystoupali na Dvn, kochali se soutokem mohutnho Dunaje s ekou Moravou, navtvili csask sdlo Schlosshof a jet mnoho dalho. Celkem pes 200km za slunenho poas nadchlo vechny astnky podzimn akce.
Skvl tdenn akce, kterou pipravili organiztoi z Volby pro Slavonicko, byla vemi astnky hodnocena velice kladn.
Sela se vak opt vborn, bezproblmov, zpvn, cyklisticky zdatn partika nejen ze Slavonicka, Daicka, ale z cel republiky
Souasn starosta Slavonic Josef Urban a bval starosta Daic Rudolf Hjek extra klem od Malnk uzamkli cyklistickou seznu pro rok 2012.
Podzimn motalinkovn podest ve Slavonicch se konalo tradin na sklonku jna. Do naeho msta pijely u jubilejn, ikulky z cel R, aby se opt zdokonalily v rznch emeslnch kurzech. Tradin setkn se v renesannch Slavonicch uskutenilo u podest a hlavnm organiztorem byla neziskov organizace Volba pro Slavonicko. Letos piel pozdravit dmy, kter si kaj MOTALINKY, starosta Slavonic pan Josef Urban a pedal jim pamtn listy msta, za trvalou pze a zviditelovn msta. Slavonick Motalinky jsou zapsny v knize rekord, nezitn pomhaj svmi vrobky pedasn narozenm miminkm. Jejich vrobky jsou i v seniorskch domech po cel R. Letos bylo v pohraninm msteku opt mnoho novho a zajmavho. Motalinky rovn pedaly dar pro seniory do poteckho zazen, Ing. Hrnov.
Na rukodlnch kurzech ve Slavonicch vznikaj vrobky, kter pomhaj pedasn narozenm miminkm, jejich maminkm, ale i zazenm, kter se o n staraj. Oddlen pro nedonoen novorozence jindichohradeck nemocnice obdrelo v rmci projektu Mmy pro mmy dar v podob kojcch a polohovacch polt a zavinovaek. Loni jsme se projektu astnili poprv a porodnici jsme vnovali zavinovaky," uvedla Vtzslava Beneov, kter zatiuje rukodln kurzy Motalinek, kde tyto vrobky vznikaly. V polovin listopadu nkte lenov vycestovali do Znojma na posledn Nordic- Walkingovou Tour 2012. Sela tam zajmav partika a lid a nastnili jsme jim monost spoluprce pro dal lta. Uvidme, plny jsou jednak na samotn akce a pak tak na oznaen tras zde na Slavonicku. Zkusili jsme tak podat dosti o granty na kraj, tak v noru uvidme, jak jsme uspli. Letos msto pipravilo jednu vzvu pro neziskovky, aby pipravovan aktivity podpoilo. Konen jsou pravidla, a kdo se sna, msto prezentovat m anci, od radnch njakou korunu zskat. Posledn akc bylo zpvn pod vnonm stromem ve Slavonicch. Spolen s mateskou kolou jsme nadlkou potili nejedno dtsk srdko. Zahrla nm ochotn pan Novkov z Daic. Nmst bylo pln a pipojili jsme se i k akci esko zpv koledy. Celkov to byl opt velice spn a nron rok. Organizovali jsme mnoho akc, hlavn s peshraninm dopadem. Dkujeme vem, kdo s nmi spolupracovali, hlavn Mirkovi Palnovi, mstu Slavonice, Rainerovi Mikschemu, obci Psen, Silv Nortice, Nadaci Jihoesk cyklostezky, Sparkasse, Josefu Kolovi, restauraci U Malnk, pojiovn Generali, firm tefl dalm. Dkujeme i Jihoeskmu kraji za grantovou podporu.


Slavonice 10.1. 2013
Ji Bene

VRON ZPRVA 2011 - originl ke staen zde (velikost 69kB, formt *.doc)

Zatek roku 2011 byl pro na organizaci, pedznamenm, e se na radnici nco zmnilo. Msto dostalo nov veden, starostou je opt Josef Urban a mstostarostou Hynek Blaek. Rada doplnna- Milo Fiala, Libor Karsek a estmr Paln. Hned potkem ledna jsme to byli opt my, nae organizace, kter byla podna o spoluprci a pomoc pi informovn lya o stavu zimnch beckch tras na Slavonicku. Jezdilo se hlavn voblasti Matjovce, Stojena, kde byly ideln podmnky a vehovudy pan Dvok trasy projdl za celou zimu jen dvakrt. Jezdili jsme pravideln a volalo nm spousta bka, aby si ovili monosti a podmnky. Stopy byly nejvce rozjedn u Kadolce od mysliveckho sdruen, kter vede pan Voldich ze Starho Hobz. Za slubu jsme pli mstem vak odmnni nebyli, nebo granty vyhlsili nkdy vervnu. Pesn na pepkovsk vkend si daly dostavenko ve Slavonicch milovnice emesel a netradinch technik. Do renesannho msta se sjely opt lektorky z cel republiky, kde prostednictvm rznch kurz uily zjemce nov techniky. U v ptek 18.3. se v Arkd se uilo novm vzorm pi pleten z papru, zdoben vajench vdutk slmou, voskem vyrbly se i madeirov kraslice.
V sobotu prce navazovaly prce na kolovratu, plstn, tkan. Lenka tkov, astnice TV programu Den D, uila hkovat sv postaviky a veer vyprvla, kde byla, co se nauila a jak probh naten v televizi. Vyzkouely si tak prvn perky z drtk, pletly se pomlzky a vytvoily jarn ozdoby do oken, okennmi prsvity a dal. Nae organiztorka vtisku kdlnm uvedla: Bhem tohoto vkendu se uskutenil dal ronk emeslnch dlen. Cel setkn opt pipravilo obansk sdruen Volba pro Slavonicko, kter je znmo svmi sportovn vzdlvacmi aktivitami.
Oivovn emesel a rukodlnch prac do Slavonic jist pat a je jenom dobr, e o tuto novodobou aktivitu je tak velk zjem. Pijeli sem astnci z cel republiky a potiteln byl i vysok zjem mstnch lid a lid z regionu.
vod setkn obstaral pten lampinov prvod a voln jara. Hedvika Dvokov pro vechny pipravila zajmavou a zbavnou trasu s pekkami, kter zastnn absolvovali spolu s lampinky, za vydatnho voln dt i dosplch a jejich frkaek. V sychravm poas pilo pes 70 svtluek a dle poslednch zprv, jaro do Slavonic doraz pt tden. Tuto akci podalo VPS spolu s MKS.
Letos prolo tincti rznmi dlnami 66 kutil. Nejvt zjem byl o vizovick dlny, lept skla, hkovn s Lenkou tkovou, vrobu perk z drt a korlk a zdoben vajek. S velkm spchem se setkala t ast Valaskho ogara Petra Hby, kter je nejenom rodinnm nositelem valask tradice vrobou vizovickho peiva, ale zrove propagtorem a znalcem nsk medicny.
Velk spch u astnk mly i dlny z domcch Slavonic prce na hrnskm kruhu Terezy Kuhnov, tiskn u Zuzany Krajoviov a Mask keramika Namaluj si vlastn hrneek.
V ase jarnm a pedvelikononm se tvoily i pomlzky, koky z prout z papru, zdobila se vajka a mnoho dalho. Bylo to i setkn, kde dolo k vmn zkuenost a dovednost. Podkovn pat hlavn Vtzslav Beneov, kter byla hlavn organiztorkou celho setkn a zajistila pro astnky nejenom pestrou nabdku dlen, ale i dal doprovodn aktivity.
Proto pnm organiztor ze Slavonick volby i nadle je nahlet do svta emesel naich pedk, dt monost tvoit i mladm a vem co maj zjem o tuto innost. Vdy pece emeslo nem jen zlat dno, ale m i tradici a perspektivu. Potkem bezna jsme spolen smstem zavzpomnali na 20. Vro oteven hraninho pechodu Slavonice Fratres. Milan Souek zhotovil pknou vstavu a nae sdruen moderovalo a pipravovalo program. Na hranicch se selo mnoho vznamnch osobnost. Za R byl ptomen Fr. tangl, starostov, zstupci kol a mnoho dalch.
Blilo se jaro a nae cyklostroje u ekaly. V sobotu vyrazilo symbolicky 20 cyklist, aby dokonili oslavy 20. vro oteven hraninho pechodu Slavonice Fratres. Akci podalo MKS Slavonice spolen s Nadac Jihoesk cyklostezky a VPS za pispn Sparkasse Daice. Po vodnch slovech estmra Palna cyklist vyrazili, aby dokonale proklikovali hranice ve vchodn sti kraje. Pes Ma, Slavtn, Rapollz, Neu Riegers do Psen, kde na astnky ekala speciln posilujc gulovka a dal speciality. Vletu se zastnila i skupina z Daic, kterou vedl Karel Chalupa. V cyklistickm peletonu byl i starosta Cizkrajova, Vt Kruina, radn Slavonic Milo Fiala a len Nadace JCC Milan Souek. Pro nkter to byla pjemn, trninkov projka ped velkou rakousko maarskou cykloakc u Neziderskho jezera o Velikonocch. Na pedvelikonon Velk ptek vycestovala poetn skupina vyznava cykloturistiky k Neziderskmu jezeru do Rakouska. Cel cyklistick pou zanala na severu jezera, v msteku Parndorf. Po nvtv outletovch obchdk se vykldalo na vlakovm ndra, kde byly ideln prostory, jak pro prvotn oberstven, tak pro nezbytn jarn sezen kol. Cesta pak u vedla smrem jinm a prvodci vybrali trasu B 21- teovou, kter byla jednak mrn kopcovit, ale hlavn zajmav vhledy na jezero, bohat na mstn kvtenu, pln vinohrad. Pohodln se cyklist dostali do Rustu, kde byli vichni ubytovni symbolicky v kempu U p. Rust je ndhern pstavn msteko, bohat na pamtky a komny krl snad dvacet apch hnzd, vetn apch rodinek. Po velice vydaenm veeru, s kytarovou skupinou duoboys Petr a Gusta se krsn usnalo. Druh den, na Blou sobotu, se pak cyklistick skupinka vypravila po B 10 do Maarska, pes znmou opro, dle kolem jezera v nejjinj sti k zmeku Esterhazyj. Odpoledne pak byl relaxan program v termlech v Hegyko, kde cyklist trochu ulevili svmu ponkud ji unavenmu tlu. To, e to byl balzmek pro vechny, neteba se iti. Veern kulturn program se opt vydail a po psnikovm prezu melodiemi 20. stolet se pjemn usnalo.
Velikonon nedle byla pro vechny louenm s Rustem. Peleton lapal rno na jih do pstavu po B 10, kde se vichni pevezli speciln lod na vchodn stranu jezera. Pohled z Neziderskho jezera byl asn.
Odpoledne projeli cyklist vechna zajmav msta na pobe, Podersdorf a Neusiedel See se vak asi lbily vem nejvce.
Cyklist najeli v prmru 160km pevn na rovinatch, kvalitnch cyklostezkch. Co bylo vak nejvtm pomocnkem organiztorm, bylo poas!!! Cel ti dny bylo pjemn teplouko, sluneno a tak opalovac krmy mly velkou spotebu. Sv. Petr nadlil to nejlep co mohl. Dky J. Sela se opt vborn bezproblmov, zpvn, cyklisticky zdatn partika nejen ze Slavonicka, Daicka, ale z cel republiky.
Dal cyklistick akce, kterou jsme podali spolen s Nadac Jihoesk cyklostezky byla v celm regionu esk Kanady s centrem v Cyklocampu na Landtejn. Cyklistick dny probhaly o vkendu 21. 22. 5. 2011. V sobotu se vyjdlo ze t mst, kter byly spojeny s histori Petra Voka a Romberk. Cyklist si vybrali ze zajmav nabdky. Dojezdy jednotlivch tras byly v podveer vdy na Landtejn. Organiztoi zavedli nvtvnky do mst, kde se pohybovali pni z Hradce. Zachari z Hradce, jeho vztah ke Slavonicm a okol je znm, byl navc porunkem Kateiny z Ludenic. Ta byla manelkou prv Petra Voka. Na Landtejn, hrad Vtkovc, se svatba pipravovala, jak prav historie. Slavonice, navc v roce 2011 si pipomnaly 50. vro vzniku Mstsk pamtkov rezervace. Monost byla seznmit se i s zemm, kter bohatlo prv dky ekonomickmu pnosu, dky rznm privilegim, kter tato oblast dostala. Cyklist projeli nedotenou a istou krajinou se stinnmi lesy, projeli alejemi starobylch cest. Na novch trasch objevili astnci, mystick zkout, pekvapiv vyhldky, kamenn pole, rybnky z dob Romberk. O dobr hospdky nebyla nouze. Letos navc pipravili i doprovodn akce u Cyklocampu pod pehradou. Probhaly i nborov zvody na In-linech v sobotu po dojezdu vech astnk. K prvnmu veejnmu zvodu na in-linech v esk Kanad se selo 16 tafet, to je celkem 48 zvodnk, pohod. Startovali mui, eny, dti, rodiny, prost kad kdo piel a chtl si zkusit in-linovou tra pod Landtejnem. Kad len tafety projel sek 1 800m. Posledn zvodnci vak u dojdli v deti, nebo nad Starm Mstem se pehnala boukov pehka, co zajist ovlivnilo i vsledn as poslednch tafet. Nikdo vak zvod nevzdal a posledn zvodnci dojdli zcela mok, ale spokojen.
Zvodm pedchzelo in-linov bruslenko pro nejmen - bruslask potr. Organiztoi z Volby pro Slavonicko, pipravili pro dti zbavnou tra, kde si mohli astnci vyzkouet technick prvky, jako slalom, zastaven na met, osmiku, peven ne s mky, jzdu ve zenm koridoru a dal. Zbavn odpoledne hodnotili kladn hlavn rodie, kte pijeli s malmi dtmi, nebo smvy dt byly pjemnou odmnou pro organiztory. Vyhodnocen cel akce probhlo v Cyklocampu Landtejn. Putovn pohr pro vtzn drustvo vnovala Agentura esk Kanada. Osobn jej pedval editel agentury Ladislav Mtl.
Na stupnek nejvy v prvnm ronku Grand Prix esk Kanada vystoupila tafeta ze Slavonic, Vtzslava Beneov, Ji Bene a Vtzslava Krmnkov. Druh msto obsadila tafeta z Olomouce - Ji Vyslouil, Jakub Dusk, Julie Koudelov a tet msto zskala tafeta z Chrstu - Kateina Kneiblov, Eva Kovakov a Viktor Kaer. Ceny a medaile pedval starosta Starho Msta Marin Khandl, kter byl zrove pmm partnerem cel akce spolu s hasii ze stejn obce.
Hlavn organiztoi dkuj vem, kte se podleli na zdrnm prbhu prvnho ronku Grand - Prix, Mstu Slavonice, Agentue esk Kanada, Sparkasse Daice, obci Star Msto, hasim ze Starho Msta a Cyklocampu pod Landtejnem. Akce se konala za podpory Jihoeskho kraje. Krsn putovn pohr bude po cel rok uloen na obecnm adu ve Starm Mst.Grand Prix esk Kanada.Lto patilo i na adrenalinov skupin sportovc. Ti odjeli pes Rakousko, vcarsko do Francie, aby se pokusili zdolat nejvy horu Evropy Mt. Blanck. Nakonec ve se podailo na vrchol se dostali Broa Soukov a Vojta Trka- ohromn spch a mohla tam zavlt i slavonick vlajka. Vborn servis odvedli ostatn, hlavn Milan Souek.

Dal akc byly letn dlny a oslavy Petra Voka ve mst. Mstskmi oslavami zaalo ve Slavonicch kulturn lto 2011. MKS, Volba pro Slavonicko, Hafling jezdeck klub, pipravili pro nvtvnky msta velice zdailou, zajmavou akci.
V sobotu slavonick purkmistr pivtal Petra Voka a zahjil oslavy k 400. vro mrt poslednho Romberka. Petr Vok pochvlil Slavonick za vstcnost k vrchnosti. Tance, renesann hudba, vesel, tak probhaly odpoledn oslavy. Pmm astnkem byl rovn na nmst i kulinsk specialista Petr Stupka. Od mistra tohoto kuchaskho umn se ptomn piuili gurmnskm specialitm, jak kuchtili u Romberkov. Nvtvnci ochutnali dobroty, kter konzumovali nai pedci. Jhlov kae pana Zacharie s tenmi dostala nejednoho gurmna. Sobotn odpoledne navc patilo i emeslm. Na nmst, si vichni mohli vyzkouet zajmav techniky, od tkan, pes fusing, tiskn, malovn a po frivolitkovn. Organiztoi opt pivedli do Slavonic mnoho novch nvtvnk, pipravili pro vechny, i domc, zajmav program. Takov drobn akce pispvaj pro rozvoj mstnch podnikatel.Dal akc byly letn dlny a oslavy Petra Voka ve mst. Mstskmi oslavami zaalo ve Slavonicch kulturn lto 2011. MKS, Volba pro Slavonicko, Hafling jezdeck klub, pipravili pro nvtvnky msta velice zdailou, zajmavou akci.

Hlavn cyklistickou akc byla srpnov vprava podl Innu vRakousku. Redakce si pozvala k rozhovoru astnka cykloakce pan Jiinu Janouchovou z Liberce, aby se podlila s teni o sv bezprostedn dojmy.
Mete tenm piblit, kde se Innsk cyklostezka nachz?
Pro ns zanala u ve vcarsku, nedaleko od St. Moice a vedla podl eky Innu a do Kufsteinu, jak rozhodli organiztoi z Volby pro Slavonicko. Na trasu jsme nastupovali v nadmosk vce cca 1.500 m. Cyklostezka pat k nejhezm v Rakousku a sjdli jsme trasu 350 km do nadmosk vky 400 m, prakticky stle lehce s kopce, kdy msty o stoupn nebyla nouze.
Kter zajmav msta jste na trase navtvili ?
Zanali jsme v mstech, kde Inn je skuten jet horskou kou ve vcarsku. Postupn jsme navtvili zajmav msta. Uvedu vak jen nkter. Landeck, Imst, Stams, Rattenburg, Worgl, Kufstein v Tyrolsku. Zajmavost bylo mnoho. Vem doporuuji navtvit msteko Wattens, kde firma Swarovski vyrb znm sklenn perky. Jednu noc jsme strvili v adrenalinovm centru AREA 47, kde jsme si vyzkoueli nocleh v Tee-pee a prohldli si nov modern arel. Krom toho, jsme projeli i metropol Tyrolska, Innsbruckem, kde ns ekala prohldka a kde jsme tak nocovali. Moc na m msto zapsobilo. Atmosfru doladily alpsk velikny s vkou kolem 3.000 m, kufsteinsk pevnost s historickm centrem a mnoho dalho. Skupinky si vyjely i do kopc. Zajmav byla projka na Achensee a do znmho tyrolskho dol Zillertal.
Jak byla skladba cyklist?
Kupodivu vichni astnci byli velmi dobe fyzicky pipraveni, take jezdila cel skupina vesms pohromad. Mezi astnky byli cyklist i z Rakouska. Myslm, e nejmladmu bylo 8 let a nejstarmu 68 let. Podstatn je, e se dala dohromady vborn parta z cel republiky, kter pes den lapala a veer se dokzala podn bavit a uvat si. Jeden den ns sice zaskoil d隝, ale i s tm cyklist mus potat, zvlt pak v horch, kde se mn poas rychle.
Kdo celou akci pipravoval?
Hlavn zsluhu na bezchybn organizaci maj manel Beneovi z Volby pro Slavonicko. Ti maj v tto oblasti mnoho dobrch znmch, kte nezitn pomohli nejen s ubytovnm. Vbornm prvodcem, byl Rainer Miksche a pochopiteln firma tefl tour, kter zajistila bezpenou dopravu vem astnkm. Ubytovni jsme byli v pjemnch rakouskch penzionech, kde jsme nali veker potebn komfort a zzem. Velk jednika!
Co byste ekla na zvr.
Myslm, e organiztoi udlali dobe, kdy jsme mohli vyrazit na cykloakci ve veernch hodinch a noc jsme strvili v autobusu. Uetili jsme v podstat jeden cyklistick den. Poet 5 ti dn pro n peloton byl optimln.
Ti nejzdatnj ujeli tm 350 km, vt zrann, defekty se nm vak natst vyhbaly. Tm co pod Alpami jet na kolech nebyli, vele trasu doporuuji, je to o zitcch na cel ivot.
Chtla bych podkovat organiztorm, odvedli vbornou prci. Louen se sezonou uspodala Volba pro Slavonicko ve Vdni a Wachau. Prvn jnov vkend vyrazili cyklist z regionu do sousednho, podzimnho Rakouska. Jak mnoz pznivci cyklistiky v, je to zem, kde cyklostezek je nepebern mnostv a vybrat tu sprvnou nen snadn. Ovem podzim kolem Dunaje je fascinujc a monost jak tam zakonit seznu je nepebern mnostv. Organiztoi z Volby pro Slavonicko pipravili pro pznivce podzimnch aktivit nejen kola, ale i nabdli monost projet se na krsn upravench tratch i na In-line bruslch.
Leton podzimn akce zavedla astnky opt k Dunaji a to pmo do vyhlen vinn oblasti Wachau. dn kopce, ale naopak rovinky s otevenmi sklpky a spoustou podzimnch oslav, nebo i v Rakousku se urodily vborn hrozny a srdce vina se tetelila. Zastvek bylo nkolik. Cyklist sledovali sbr hrozn a dokonce ochutnali sladk bobule i kvalitn burk.
Sobotn poas bylo ideln na cyklistiku a tak cyklist najeli pknch 72 km a konili a v Tullnu, rakouskm msteku kvtin. Pot se skupinka pesunula do Vdn, kde po ubytovn nastoupila kvalitn rakousk kuchyn, kterou si vichni nleit vychutnali. Druh den vyjeli cyklist na Kahlenberg a Lepoldsberg, kde za krsnho jasnho poas mli Vde jako na dlani.
Cyklist se rozdlili do dvou skupin podle vlastnho vbru. Prvn skupina spolu s prvodcem projela znm vdesk kulturn skvosty. Pochopiteln si astnci nenechali ujt zastavenko ve znmm zbavnm Prtru. Kolakova vepov kolena a vborn oeten Budvrek promnil etn astnky v gurmny a na odpoledn projku se u nkterm moc nechtlo. Ale na povel na kon, cyklist v pohod projeli i kolem rakousk Opery, zhldli opraven rakousk Parlament, nezapomnli na Hofburg, vdeskou Universitu. Posledn st pohodov jzdy vedla do Schonbrunnu.
Druh skupinka, projela s prvodci vdeskm lesem s rznmi prvky obtnosti po extra bikovch stezkch rovn do Schonbrunnu, kde je ekala prohldka letnho csaskho sdla. Na zvr u ekala opvovan vdesk kva, domc jablen trdl se lehakou a vanilkovou omkou. Souasn starosta Slavonic Josef Urban a bval starosta Daic Rudolf Hjek extra klem od Malnk uzamkli cyklistickou seznu pro rok 2011. Uspodali jsme i mstn akce, jako stanovit ke Dni dt. Z arelu ve 13 hodin vyrazili na start prvn zjemci, na kter ekalo devt stanovi. Mstn zjmov organizace pipravily mnoho zajmavch kol. Volba pro Slavonicko mla stanovit . 8 a zamila jej environmentln s ohledem na ekologii. Do celho odpoledne vnesla stejn mylenku, udret cestu pohdkovm lesem istou a vysbrat i drobnosti, kter do lesa nepat. Pmo na stanoviti se pak uily dti prostednictvm vly Apolenky a jejich pomocnk nasbran odpad sprvn tdit. Byla to vborn, smyslupln aktivita a byla kladn hodnocena i dosplmi nvtvnky. Pochvala pat nejen dtem, ale i rodim, nebo les po tomto odpoledni zstal skuten ist. Pekvapiv byla i informovanost dt, jak sprvn tdit odpad. Jak vidno, nejlpe je zat u nejmench a ti u v jak psobit na rodie a prarodie, aby star papr, plasty, sklo, elektroodpad naly msto tam kam pat. Slavonick dtsk den se vydail, pekvapiv byla vysok ast i nvtvnk z okolnch mst a obc. Pohdkov les u m sv dobr jmno a jeho oblbenost je velik.

Koncem srpna se skupina zna organizace zastnila workshopu vnmeckm Frankfurtu, kde sdalmi zstupci zEvropy nacviovali rzn aktivity, kter vedou udrovn a trnovn mozkovch innost. Zajmav poun- vyuit vbudoucnosti i pro Slavonick. Na podzim jsme dostali opt pozvn na emesln dlny do eskho Rudolce a Potek. Zskali jsme opt grant ze Silvy Nortici as let. Na posledn jnov vkend si dali pak dostavenko ve Slavonicch milovnci, tvrci emesel a netradinch technik. Do renesannho msta se sjeli opt lektoi z cel republiky, kde prostednictvm rznch kurz se astnci mohou zdokonalit v novch technikch. Pmm astnkem byl navc v sobotu 29.10. i kulinsk specialista Petr Stupka, znm z televiznho arovn. Od mistra tohoto kuchaskho umn se piuili vichni gurmnskm rybm specialitm a rovn ve ochutnat. Podvalo se 5 ti chodov MENU. Oslavy budou jet pokraovat i vroce 2012. V listopadu bylo jet pkn poas, jezdili jsme na kolech a vyreli na turistick pochody. Podali jsme msto vrmci rozvoje adrenalinovch aktivit o zveleben slavonickho kamenolomu, ale bohuel. Msto neoplv financemi, take tento pln ztroskotal. Podailo se ale zskat pro slavonick dti grant na podporu technickho mylen a rozvoj zrunosti. Dti budou vyrbt spolen srakouskmi dtmi solrn panely. Letos poprv msto pipravilo dv vzvy pro neziskovky, aby pipravovan aktivity podpoilo. Konen jsou pravidla a kdo se sna msto prezentovat m anci od radnch njakou korunu zskat. Posledn akc bylo zpvn pod vnonm stromem ve Slavonicch. Spolen smateskou kolou jsme nadlkou potili nejedno dtsk srdko. Zahrla nm ochotn pan Novkov z Daic. Celkov to byl opt velice spn a nron rok. Organizovali jsme mnoho akc, hlavn speshraninm dopadem. Dkujeme vem kdo snmi spolupracovali, hlavn Mirkovi Palnovi, mstu Slavonice, Rainerovi Mikschemu, Hannesi Mayerovi zRakouska, obci Psen, Cizkrajovu, Silv Nortice, Nadaci Jihoesk cyklostezky, Sparkasse, Josefu Kolovi, restauraci U Malnk, firm tefl dalm. Dkujeme i Jihoeskmu kraji za podporu.

Slavonice 10.1. 2012


VRON ZPRVA 2010 - originl ke staen zde (velikost 66kB, formt *.doc)

Zatek roku 2010 byl nejen pro na organizaci, ale hlavn pro msto opt cestou zpt. Na radnici se nic nezmnilo, pestoe jsme se o to snaili a navrhovali odvoln rady msta. Msto i nadle stagnovalo, sam velk plny, ale nic se nedlo. Radn stli proti nm, fandilo se stle nepimen sportovcm, kam tekly penze. Sport se ale nelepil, ba prv naopak. Zruili oddl nohejbalu, protoe nikoho do veden nenali a hri pochopili, e veden Penk, Vlil vede TJ ke dnu. Vjarnm mscch pak skonily i volejbalistky, protoe ani ony se nemohly dvat jak to vbor vede. Odvolanou Beneovou nikdo u taky nenahradil a tak Slavonice po dlouhch spnch letech skonily. Navc Beneov schvlili za aktivn innost odmnu, ale ta u adrestovi nedoputovala. Asi skonila vkapsch veden TJ. Dkujeme pni zveden TJ. Koho odepete pt? Opt se ukazuje neschopnost veden jak TJ, tak i msta vbec se nerozvj. Mrz ns tato nespravedlivost, ale co si lid zvolili to se jim jednou vrt.Snad na konci roku bude lpe, ekaj ns nov volby. Na penzch vak pro ns ve nestoj. Hned potkem ledna jsme to byli opt my, nae organizace, kter byla podna o spoluprci a pomoc pi otvrn zimnch beckch tras na Slavonicku. Na prvn snh leton sezny ji netrpliv ekali vyznavai bl stopy. Hned v sobotu 9. ledna jsme vyrazili hledat nejlep monosti, abychom si mohli poprv sklouznout. Na Slavonicku pan Hanzal jet stopy nevyjel, nebo zaal s pravami na Staromstsku. Do stopy jsme nastoupili u kku nad Starm Mstem a pokraovali dle na Landtejn a do Blata. Zde u byly stopy vyjet a i po silnici Landtejn Blato, kter se v zim neudruje to jelo nramn. Pznivci bruslen mli vyjet koleko pod pehradou ve Starm Mst.
Ve stedu 20. ledna 2010 podme spolen s MKS Slavonice a skupinou Mexian vernis putovn vstavy Krajina domova. Na projektu pracovala skupina mladch, se zjmem o produ v rmci environmentlnho vzdlvn, vce jak pl roku. Projektu se zastnily rzn skupiny z cel R, kter zmapovaly a popsaly svoj krajinu domova. Navc soutily pi een zajmavch kol. Mexian zmapovali zem od Psen po Trojmez, vytvoili charakteristiku, vetn mnoha fotek a zajmavost i Maskho parku. Metodicky jsme pomohli cel projekt dothnout dokonce a i bez financ jsme naplnily voln as mnoha dtem.
Jet vlednu jsme pro pznivce sjezdovho lyovn pipravili zvody na sjezdovce v Dobersbergu. V nedli 7. 2. odstartoval v prav poledne veejn zvod v rakouskm Dobersbergu. Poprv ml zastoupen i z esk strany. Pijela skupinka sportovc ze Slavonic pomit sv dovednosti. Sjezdovka byla na zledovatl, teplota mnus 5 stup a po cel zvod lehce snilo. Startovn bylo 5 Euro. V cen byly navc 2 jzdy a poukzka na mal oberstven, kter zajiovali hasii z podajcho Riegers. Celkem se zvod zastnilo kolem 100. Zvod se jel v obm slalomu jednokolov. Cel tra byla postavena a vyznaena velice dobe, vetn vybarven pro optimln trasu. Elektronick asomra i dal technick novinky pipomnaly zvody svtovho pohru. I zvodn pole bylo kvalitn. Volba pro Slavonicko byla spolupoadatelem zvod. Opt tam mme vborn kontakty. koda, e je nem msto Slavonice. Beck lyovn na Slavonicku letos zaalo potkem nora. Podmnky pro lyovn takka ideln. Letos nm bkam pan Zima rozdvala plnmi douky. Dky. Podmnky byly srovnateln s rokem 2008.
Navc byly stopy upraven, teplota mrn pod bodem mrazu. Na modr Extra Swix to jelo pardn, la fantasticka.
Mnohokrt jsem byl i dojat. To, kdy jsem srovnval doby minul, kdy jsme jezdili na Slavonicku hlavn po vypluench cestch, kde se musela lapat stopa. Lehkost s jakou se dnes lya doslova vzn blou pln je nesrovnateln.
Pitom esk Kanada neztratila nic ze sv pohostinnosti. Pes velk nval bka zvldala hospoda Holubnk na Landtejn svj kol..
Podailo se nm v noru spn zskat grant nadace Jihoesk cyklostezky. Potkem roku jsme tak zaali spolen plnovat jak zvldnout oslavy 750 let msta Slavonice. Dky editeli MKS Mirkovi Palnovi nm msto svilo organizovn emeslnch dlen, nebo mme nejlep zkuenosti v regionu. Pesto jsme udlali radji beznovou generlku, abychom vybrali ty nejlep lektory a nejlep emesla. Na Josefovsk vkend si dala opt dostavenko ve Slavonicch tradin i netradin emesla. Byly to generlka velkch oslav ku pleitosti 750let msta. Celou akce jsme podali spolen s MKS a mstem Slavonice. Do Slavonic pijeli emesln zrun kumti z cel esk republiky, ale byli pozvni i rakout specialist. astnci si mohli vyzkouet napklad tkan, pleten z prout, zdoben pernk, pleten pomlzek, zdoben vajek madeirou, slmou, voskovou batikou. Dle novinky jako, iris folding, tea bag folding, artyok, twist- art, patwork, pergamano.
Blilo se jaro a nae cyklostroje u ekaly. Netradin jsme vyrazili na zatek sezny do proslunnho Wachau a Vdn. Za pknho jarnho poas jsme zde natoili kolem Dunaje bhem dvoudennho cyklovletu 132 kilometr. Prvn st se jela z Ybbsu, pes Melk, Spitz, dle vinaskou oblast Wachau do Kremsu. Krom ndhernch cyklistickch zitk, dolo i tradin lehk vinn kot. Z Kremsu se vprava pesunula do Vdn. Druh den vichni projeli cel dunajsk ostrov a jet stihli i historickou Vde. Zitkem byl pochopiteln i Prater, kde nae vprava navtvila restauraci p. Kolaka , rodka ze Lhoty u Daic. Proslaven a oblben vepov kolena, chutnala znamenit a i gurmnm dala obrovsk porce zabrat.
Cyklist dle projeli kolem vdeskho divadla, zhldli opraven rakousk Parlament, nezapomnli na Hofburg, vdeskou radnici, pamtnk Mozarta. Posledn st pohodov jzdy vedla podl Donaukanlu.
V dubnu ns tak oslovila volebn strana Suverenita, strana zdravho rozumu, resp. pan Mgr. Petr Hannig. Na lence Vtzslav Beneov nabdli kandidaturu do Poslaneck snmovny. Kandidovala na druhm mst a i kdy se do Parlamentu nedostala, mla pomrn vznamn poet preferennch hlas. Od veden a od Jany Bobokov zskala velice pozitivn hodnocen. Do Slavonic a Daic tak vdubnu zavtal BOBOBUS, sJanou Bobokovou Janou Volfovou, Mari Paukejovou, Ivetou Vilmkovou. Letos slavila EU 60 let. Nae organizace Volba pro Slavonicko, byla podna rakouskou stranou, abychom k tomuto vznamnmu dni( 9. 5.) pipravili mezinrodn sympozium. Clem je, spolen s rakouskmi partnery, zamyslet se, zrekapitulovat historii a hlavn nastnit nov evropsk mylenky a cle pro region. Protoe i eny sehrly dleitou roli v budovn spolen Evropy je nzev spolenho sympozia a nov vznikajcho projektu: MINERVA. Soust sympozia bylo vystoupen vznamnch osobnost z esk republiky, Rakouska a partner nov vznikajcho projektu MINERVA. Pro hlavn refert o Evropsk unii se podailo zajistit z Waldviertler Akademie pana Wurze, odbornka na historii tohoto oboru. Mezinrodn projekty a pipravovan novinky uvede Mgr. Hloek ze Silvy Nortici. Z rakousk strany se zastnili souasn i bval starostov v ele se starostou Dobersbergu p. Deimelem, p. Koczourem z Gr. Sieghardsu, dle astni budou p. Wuhl, Hobinger, Mag. Neuwirth, p. Wanko, starosta z Waidhofenu a dal. Opt jsme byli pochvleni za vbornou organizaci, cel velk a nron akce. Hlavn ing. Milan Souek se vznamnou mrou podlel na organizaci cel akce.
Tent vkend jsme jet staili potit cyklisty zregionu. Organizovali jsme spolen na zmku v Psen mezinrodn okruh v dlce 16 km. Nsledovalo posezen v zmeckm arelu v Psen beseda Cyklistika v Podyj - nov monosti. Koncem kvtna jsme jet pro vyznavae pipravili zajmavou trasu. Za mjovho poas, idelnho pro turistiku vyrazilo kolem 30 cyklist na vlet za poznnm bval kramsk cesty. Akce se konala pod nzvem 750 let msta, kudy vedla obchodn stezka. Poadatel z Volby pro Slavonicko spolen s Nadac Jihoesk cyklostezky, nabdli astnkm nronou, ale zrove zajmavou cyklotrasu. Soust akce pro cyklisty byl bh Vojty Trky. Tento student daickho gymnzia se svm doprovodem se rozhodl celou trasu bet. Obdivuhodnch 44 km(vce jak maraton) zvldl v naprost pohod a smvy dokzal rozdvat i v cli. Zajmavmi osobnostmi se akce jen hemila. Velk obdiv nap. sklidila dvojice Josef ha a Marie Rehartov, kte dokzali vem, e cyklistika se d provozovat i v pokroilm vku.Dle pijely skupiny z Daic, Jemnice, Vykova a pochopiteln Slavonit. Potiteln bylo, e jela i velk skupina mldee. Vichni s smvy a s nadenm pekonali nstrahy a nron stoupn, kolem Montserratu, Vnorovic, Kostelnho Vyd. Cykloakce se zastnila i skupinka z Nadace, doprovod zvldla v cyklistickm pvsovm vozku i 1,5 let Kamilka tchov. Cel trasa byla tentokrt trochu del, kopcovitj, ale i tch 44 km vichni zvldli. Zastnn si pochvalovali vbornou organizaci cyklovletu. Kdy vyjde poas, tak je to brnkaka. Na nmst probhla zvren tombola. Cyklist stihli zafandit naim hokejistm v semifinlovm utkn je protlaili svmi hlasivky do finle!! Cel akce byla podpoena Nadac Jihoesk cyklostezky, vznamnmi sponzory byly, hotel Arkda a Pateb Jemnice.
Poadatel cel startovn darovali pveckmu souboru Viva la bella, aby podpoili jejich przdninovou cestu za ocen do Kanady.
Vervnu jsme nezapomnli ani na nae nejmen a pipravili pro n tradin stanovit k MDD. Krsn ervnov poas pilkalo na tradin cestu pohdkovm lesem do Slavonic stovky dt a velkou st dosplch. Hlavnm poadatelem bylo msto Slavonice, MKS a PMS.
Z arelu ve 13 hodin vyrazili na start prvn zjemci, na kter ekalo devt stanovi. Mstn zjmov organizace pipravily mnoho zajmavch kol. Volba pro Slavonicko mla stanovit . 8 a zamila jej environmentln s ohledem na ekologii. Do celho odpoledne vnesla stejn mylenku, udret cestu pohdkovm lesem istou a vysbrat i drobnosti, kter do lesa nepat. Pmo na stanoviti se pak uily dti prostednictvm vly Apolenky a jejich pomocnk nasbran odpad sprvn tdit. Byla to vborn, smyslupln aktivita a byla kladn hodnocena i dosplmi nvtvnky. Pochvala pat nejen dtem, ale i rodim, nebo les po tomto odpoledni zstal skuten ist. Pekvapiv byla i informovanost dt, jak sprvn tdit odpad. Jak vidno, nejlpe je zat u nejmench a ti u v jak psobit na rodie a prarodie, aby star papr, plasty, sklo, elektroodpad naly msto tam kam pat. Slavonick dtsk den se vydail, pekvapiv byla vysok ast i nvtvnk z okolnch mst a obc. Pohdkov les u m sv dobr jmno a jeho oblbenost je velik. Koncem kvtna tak bylo rozhodnuto, e tra eleznin se do Rakouska prodluovat nebude. eleznin spojen mezi Slavonicemi a dolnorakouskm Waidhofenem, to byl jet nedvno spolen cl starost v eskm a rakouskm phrani.
31. 5. se vak seli rakout starostov se zstupci dolnorakousk vldy a odsouhlasili nhradn een, jak oba regiony propojit: cyklostezkou a peshranin autobusovou a nkladn dopravou. Z esk strany byl na posledn chvli pozvn starosta Tele, kter ml zastupitelstvo a na jednn se omluvil. Msto revitalizace eleznice dojde k vstavb silnic a obchvat u Merkengesch, Niederedlitz. To je opaten, kterm chce dolnorakousk vlda reagovat na zintenzivnn turistickho ruchu, k nmu dojde vznikem peshraninho autobusovho a nkladnho spojen. Msto eleznice, tedy nov dostane anci silnice!!! Revitalizace eleznice z finannch dvod je neekonomick. Investice 30 mil. Euro, provoz 3 mil. Euro je tak pro snlky. Mon se zd nkomu rozhodnut krtkozrak, ale je v dnen dob sprvn, realistick a rozumn. Provoz eleznice je nerentabiln a cel vstavba nemrn vysok. V dob spornch opaten by i na esk stran, tko investovalo ministersvo dopravy do obnovy eleznice Slavonice Fratres. Do budoucna se pot, e zen provozu ndra Slavonice se bude dit centrln, dispeinkem z Jihlavy.
Cyklotrasa je u rovn pipravena a bude spojovat phranin msta a obce v dlce 90 km a bude prezentovan jako vkend na kole ze Slavonic, pes Waidhofen, Gross Siegharts, Raabs, Rancov, Jemnici a zpt do Slavonic. Pro Slavonice je to dobr zprva. Maj monost opt zskat Slavonice na atraktivit. Vervnu, u vrmci oslav 750 let msta jsme podali mezinrodn dlny pro dti pedkolnho a mladho kolnho vku spolen srodii. Rok 2010 byl vznamnm meznkem v djinch obou sousednch stt a mst. Msto Slavonice slavilo 750 let od prvn zmnky. Zrove to byl rok i 20 let spolench aktivit mezi sousednmi a partnerskmi msty. Otevely se dvee vem, kte chtli mluvit, hledat nov spolen aktivity. Byly to i koly, kter zaaly hledat nov cesty a uit se jazyk soused, zajmat se o kulturu. Tyto kroky byly prlomov a mly pozdji vliv i na dal vzdlvn. Volba pro Slavonicko spolen s Mateskou kolou a MKS uspodala pro nejmen EMUFEST, co je mezinrodn festival rukodlnch aktivit pro pedkolky. Projekt ukzal jak jsme se nauili t spolu bez hranice. Vechny aktivity byly ureny pro pedkoln a men dti vetn jejich rodi. Myslme si, e se tto vkov kategorie zatm nedostalo tolik pleitost ke spolenmu setkvn jako ostatnm, co je koda. Velk spolen setkn ve Slavonicch bylo o spolen kultue, ei, pohybu, rukodlnch aktivitch a vztahu k prod. Cel akce byla obohacena i spolenmi hrami, ukzkami lidovch tradic a kulturnm vystoupenm chda divadelnch herc z Prahy.
Hlavnm clem projektu bylo poukzat i na spolenou a rozdlnou kulturu obou sousednch stt. Rukodln prce, ale i doprovodn, kulturn, pohybov, aktivity splnily svj el a nastartovaly oslavy 750. vro Slavonic.
Vznikl zde navc spolen, okamit vstup, kterm byly vrobky dt a zrove zstanou symbolem pro dal partnersk vvoj novch vztah. Akce ukzala, e nen problmem spolen pracovat a hrt si . Z toho vyplv, e by nemusel bt ani problm navtvovat vzdlvac zazen u ns i v Rakousku.
Celmu setkn otevel dvee starosta msta Slavonice Lubo Kryzan, za organiztory z VPS pivtal vechny ptomn Mgr. Ji Bene, za veden mezinrodnho Viertelfestivalu pozdravila vechny Katka Krejov a Wilhelm Lehner. A pak u se jen a jen tvoilo, komunikovalo, soutilo, poznvalo, vyuovalo a bavilo se navzjem.
Potkem ervence u to byly hlavn oslavy 750 let msta Slavonice. Velk emesln trh uspodala za podpory msta neziskov organizace Volba pro Slavonicko. V sobotu se do renesannho msta sjelo 34 rznch emeslnk, kte na nmst za velkho vedra, pedvdli svoje umn po cel den. Mezi naimi zrunmi rukodlci z cel R se prezentovali i zahranin umlci z Rakouska a Slovenska. Jen pro zajmavost, zde pedvedli sv umn ezbi, pletlo se z papru, prout i ze slmy, malovaly se obrzky, zdobily se pernky plstilo se z vlny, tkalo se na stavech, tiskalo se na trika, toilo se na keramickm kruhu a mnoho dalho. Kdo piel, byl naden co ve se d jednodue vyrobit a jak organiztorsky ve zkloubit. Velkm pomocnkem pro organiztory z VPS byl podnik PMS, pi pprav a likvidaci stol a lavic, kter dodalo partnersk msto Dobersberg. Dkujeme pane editeli PMS- vborn prce!! Organiztorsky ve na jedniku zvldla nae lenka Vtzslava Beneov. Navc se nae organizace podlela i na pprav a prbhu tiskov konference. Byl to nron den, nebo jsme si zajiovali sami i pekladatelskou innost, staili se jet vnovat partnerm ze Stakna a Dobersbergu, doprovzet vechny emeslnky na veernm programu. Podkovn a uznn zaslou i editel MKS pan . Paln, kter nron program jak v sobotu , tak v nedli zvldl s velkm pehledem. Vichni, kte do Slavonic pijeli a tvoili s VPS si moc pochvalovali. Vichni slbili e pijedou i na zvren emesln sympozium SLADO.

Srpen to byla zase cyklistika.
Cyklistika ne ledajaka, ale pmo ta nej stezka vRakousku Tauernsk stezka.

1.den se vydalo 43 nadench cyklist autobusem CK tefl Tour do vchozho bodu Taurensk cyklostezky Krimmelsk vodopdy.
Po dojezdu vt st astnk la na prohldku vodopd a ostatn se vydali na kolech pes Mittersill, Uttendorf do dol Stubachtal, kde byl prvn nocleh. Vborn ubytovn i stravovn. Dlka trasy byla asi 50 km.

2.den rno prelo, ale cyklisty to neodradilo.Vydali se na cestu do Kaprunu dolm Salzachu.Clem byla nvtva peerpvac pehrady Mooserboden. Cesta byla zajmav tunely, autobus, ploinov vtah. Stle bylo na co se dvat.
Po nvratu z pknho vletu zaalo vc pret. Ani tento d隝 cyklisty neodradil a staten se vydali na dal trasu do Taxenbachu. Mok, ale astn, vichni dojeli do msta ubytovn. Dlka trasy byla asi 44 km.

3.den Dnen den se cyklist vydali na trasu Taxenbach Werfen. Cestou navtvili pekrsnou romanticku soutsku Lichtensteinklamm. Dle pokraovali pes St.Johann do Bischofhofenu. Zde navtvili skokansk mstky a pokraovali do msta ubytovn Werfen. Dlka trasy byla asi 47 km.

4.den zdatn cyklist jeli na kolech pes Pass-Lueg do Halleinu. Zde navtvili soln doly.Poas bylo velice detiv, pesto st cyklist pokraovala pes Salzburg a do Obendorfu. Asi 70 km.
Ostatn astnci jeli autobusem z Werfenu k nejvt ledovcov jeskyni nad Werfenem. Byl to nezapomenuteln zitek....
Odpoledne pro vechny pipravil Rainer Miksche nvtvu a prohldku historickho jdra Salzburgu.Vichni astn a spokojen nasedli do autobusu a pokraovali do msta ubytovn v dvojmst na hranici Rakouska a Nmecka (Oberndorf, Laufen).

5.den V krsn slunen den se vichni astnci vydali na kolech kolem eky Salzach a k soutoku s ekou Inn. Cestou navtvili msto Burghausen, kter je zvltn tm, e se nad nm ty 1 km dlouh hrad (nejdel v Evrop).
Asi 6 km od soutoku na vechny ekal autobus. Dlka trasy byla asi 67 km.

Nejzdatnj cyklist ujeli asi 280 km
Ostatn cyklist ujeli 208km

Plni krsnch dojm jsme se vrtili dom. Mme na co vzpomnat. Jen co jsme se vrtili dom, tak zaaly zvonit telefony, abychom jet nco na podzim pipravili. Jako sta dobrci jsme tedy slbili a jelo se do Vdn.
Prvn jnov vkend vyrazili cyklist z regionu na zvr sezny do oblasti Dunaje a Vdn. Za chladnho podzimnho poas, poetn skupina nasedla na sv kola u Altenwothu, msta kde se d vhodn pejet na znmou Podunajskou cyklostezku. Cyklist navtvili uzavenou rakouskou jadernou elektrrnu a lapali podl Dunaje smr Tulln. V msteku kvtin, po mal pestvce a prohldce projeli Klosterneuburg s nvtvou kltera. Dle zamil peleton k Dunajskmu ostrovu a podl kanlu do centra Vdn. Druh den pak s prvodcem vichni projeli znm vdesk kulturn skvosty. Pochopiteln si astnci nenechali ujt zastavenko ve znmm zbavnm Prtru. Kolakova vepov kolena a vborn oeten Budvar promnil etn astnky v gurmny a na odpoledn projku se u nkterm moc nechtlo. Ale na povel do sedel
cyklist v pohod projeli i kolem Burgtheatru(u bez Lanka), zhldli opraven rakousk Parlament, nezapomnli na Hofburg, gotick Stephansdom, vdeskou Universitu. Posledn st pohodov jzdy vedla do Schonbrunnu. Prohldka krsn upraven zmeck zahrady potila nejedno oko, zvlt pak daick zahradnice pan Kolov plesalo. Na zvr u ekala opvovan vdesk kva. Vte, reklamy nelhaly, byla vc ne lahodn a ten Sacher- neml chybu!!! Pochopiteln, e na sv si pili i bruslai, nebo trasy kolem Vdn jsou vborn upraveny. Specilnm klem od Malnk pak vichni otoili a seznu pro rok 2010 cyklist uzaveli. O tden pozdji jsme jet dlali cykloprvodcovstv skupin Bystik. Bylo to mal klikovn po Schengenu.
Jednou zposlednch naich akc bylo setkn Slado, kter podpoil finann Jihoesk kraj. SLADO - Slavonice LAd DOvednostem se uskutenil bhem vkendu ve slavonickm hotelu Arkda. Poadatelem opt tradin obansk sdruen Volba pro Slavonicko, za podpory Jihoeskho kraje, jako posledn soust oslav 750 vro msta. Zastnilo se ho 12 lektorek a 24 novk. Nvtvnci i pm astnci z regionu mohli navtvit 8 emeslnch dlen. "Dlny jsou hodn zamen na tradici, nyn nov i domc vrobu malovaky ze severu ech, batiku z Moravy a vlnu od pan Hanuov.astnci si mohli vyzkouet napklad, pleten z prout s Jardou Halouzkou, pleten ze slmy s Heou Dvokovou, voskovou batikou, savovn, atd. Jsem rda, e se podailo opt do Slavonic pozvat kvalitn tm lektor z rukodlnch technik, o kter je v souasnosti velk zjem. Navc soust dlen byla i pednka o n a novinkch v nsk medicn.
Na podzim jsme jet lektorovali vPotkch, kam nae motalinky pozvala starostka Potek M. Hrnov. Nechceme se chvlit, ale chvlili ns vnovinch jin. Dky
Konec jna a zatek listopadu byl hektick. Byly tady nov komunln volby. Nov ance. Ji rok pedem jsme na zmn pracovali. Nae spolen slun taktika sklidila spch. Podailo se odstavit neschopn veden msta a do ela opt nastoupil Josef Urban, mstostarostou bude Hynek Blaek, radn Libor Karsek, Milo Fiala a estmr Paln. Volby ukzaly na lhe na ty co chtj jenom moc a tm to rozumn lid ve Slavonicch spotali. U i hasii by mli pochopit, e s nktermi velkohubmi sportovci to vbudoucnu asi nepjde, e i jim dlaj jedin ostudu. Pejme vem hodn spch, nebude to lehk znovu postavit msto na nohy, ale urit jsou vybrni pracovitj, schopnj lid do ela. Posledn akc bylo zpvn pod vnonm stromem ve Slavonicch. Spolen smateskou kolou jsme nadlkou potili nejedno dtsk srdko. Zahrla nm ochotn pan Novkov z Daic.Celkov to byl opt velice spn a nron rok. Organizovali jsme mnoho akc, hlavn speshraninm dopadem. Dkujeme vem kdo snmi spolupracovali, hlavn Mirkovi Palnovi, Rainerovi Mikschemu, Hannesi Mayerovi zRakouska, obci Psen, Cizkrajovu, Silv Nortice, Nadaci Jihoesk cyklostezky, Patebu zJemnice, Sparkasse, Josefu Kolovi, restauraci U Malnk, firm tefl dalm. Dkujeme i Jihoeskmu kraji za podporu.

Slavonice 10.1. 2011


VRON ZPRVA 2009 - originl ke staen zde (velikost 60kB, formt *.doc)

Zatek roku 2009 byl nejen pro na organizaci, ale hlavn pro msto opt cestou do pekel. Pedstavitel nm pedloili nvrh na projekt hradebnch mst, kde se potalo, e prostednictvm njak firmy Raven bez vdom zastupitel utrat nehorzn penze. Natst se dali dohromady lid, kte velk tunel prokoukli a zavas zathli za zchrannou brzdu. Pokud pedstavitel msta nebudou chtt snmi komunikovat a naopak ns nebrat vn moc toho nedokou. Opt se ukazuje neschopnost veden a msto se vbec nerozvj. Vechny nvrhy co neziskov organizace pedkldaj, kter by vedly ke zlepen pedstavitel neberou. Situace ve mst je opravdu patn a Slavonice velice ztrcej ze svch pozic. To, e nm nedvaj na innost stku, kterou si zasloume, stm jsme se smili. Penze dostvaj Sokolov, ale i tam je vidt, e penze vkony nezlep. Je to hrozn propad sportovn rovn za souasnho veden. Jen kuelna si myslme funguje a pithla ke sportu vce mladch a to je dobe. Naopak fotbalist dokazuj svmi vkony opak. Veden TJ se podailo vytvat nohejbalisty a volejbalov oddl je tak ped krachem. Slibn vkony naopak pedvdn florbalist, kterm fandme a sledujeme jejich vkony. Ostatn propadky ve mst radji hodnotit nebudeme, aby nkomu nepipadalo, e jsme zaujat. Mrz ns tato nespravedlivost, ale co si lid zvolili to se jim jednou vrt. Na penzch vak pro ns ve nestoj. Hned potkem ledna jsme to byli opt my, nae organizace, kter byla podna o spoluprci a pomoc pi otvrn zimnch beckch tras na Slavonicku. Na nedli 4. 1. bylo na Slavonicku naplnovno otvrn beckch stop. Svat Petr vak snh nenadlil a tak jsme operativn pipravili trasu pro vyznavae Nordic - Walkingu. Vletu plo poas a bylo i vidt, e mnoho pznivc nalo walkingov hlky pod vnonm stromekem a s tm i monost udlat nco pro sv zdrav. Pijela i skupinka z moravskho Vykova a zbyl i as vyzpovdat propagtory, metodick instruktory tohoto sportu na Slavonicku. Nejdleitj akc, kter ns provzela po cel rok byla vstava k90 letm Volebnho prva en u ns a vRakousku. Vypracovali jsme spn projekt a byl podpoen. Clem vstavy je poukzat na mnoho let naich spolench djin a ukzat vvoj spolenosti a enskho hnut. Prv ped 90. ti lety bylo poprv umonno enm podlet se svobodn na volbch do parlament. Vstava probhala cel rok na rakousk stran a zrove i na esk stran. Partnery se stalo i MKS Slavonice, krajsk organizace S. Akce je podpoena z evropskch fond. Vstava putovala po vznamnch mstech obou kraj. Plnovan vernis byla ji 11. 2. 2009 od 16 ti hodin, ve slavonickm muzeu. Na deseti vstavnch panelech bude monost zhldnout vdy jedno desetilet od roku 1910 a po souasnost. Nvtvnci zde nali vznamn ensk osobnosti z politickho, kulturnho, sportovnho i bnho ivota. Svou histori se ve Slavonicch pochlubila i mstn organizace en, kter v minulosti patila k nejaktivnjm v kraji. Na vstav mstn eny pedstavily svou innost, pomohly zajistit njak dobov obleen, pedmty, kter poukzaly i na historii enskho hnut v naem mst. Ztitu nad celou akc pijala vznamn osobnost, novinka Lda Rakuanov, kter se rovn zastnila vernise ve Slavonicch. Postupn se vstava zastavila veskm Krumlov, eskch Budjovicch, Nov Bystici, Nov Velnici, Jind. Hradci, Psen a vrakouskm Raabsu. Opt jsme pozvali pedstavitele msta Slavonice, ale ti se zejm boj komunikovat spartnery zRakouska. Celou situaci musely zachraovat barnice zPitna a poslankyn parlamentu Mgr. Vlasta Bohdalov.
Vichni hodnotili naden na organizaci a jsou pipraveny dal akce na rok 2010. Vnoru teprve Svat Valentn povolal letos prvn vechny nadence do beck stopy. 12. 2. se podailo vyjet stopy na Slavonicku. Pan Jirka Hanzal, jako nynj stopa, ukzal cit pro vbr tras a kolem Kadolce, kde to hodn foukalo se snail stopy nasmrovat vce do lesa. V sobotu i v nedli byla stopa ideln vymrzl a kolem Trojmez s dostatkem snhu. Bylo to tam jak na horch a kdo chtl si mohl skuten vychutnat krsy tohoto sportu. Volba pro Slavonicko opt zorganizovala vkendov valentnsk bkovn a kdo jel, ten nelitoval. Stnem nad celkovm krsnm dojmem je pouze optovn nien vyjet lyask stopy. Msto plat za pravy a sna se pilkat turisty do Slavonic, aby se zde turistick sezona prodlouila. Bohuel vak nkte jedinci jet nepochopili, e trasy se vybrali tam, kde by se v zimnch mscch nemlo tit. Tak je to i ve smlouvch, kdy se trasy vybraly. Je to opt o dslednosti pedstavitel msta. Ti, ne pochop co je nutn dlat pro rozvoj msta, turistiky, tak u tam snad nebudou. Podailo se nm spn zskat grant nadace Jihoesk cyklostezky.
Rozhodli jsme se zorganizovat vt cykloakci vRakousku na ti prvomjov dny. Prvn svten vkend odjela velk skupina cyklist znaeho regionu na cyklostezku podl Dunaje. Start cel akce, kterou podala obec Psen a Volba pro Slavonicko, byl tsn pod Linzcem vmsteku St. Georgen. Prvn zastvka byla vMauthausenu, kde nvtvnci uctili pamtku obt vlky. Dle pak cel peleton pokraoval do 80 km vzdlenho Marbachu. Trasa dle vedla, pes vinaskou oblast Wachau, kde bylo co obdivovat a i ochutnvat. Cyklist si prohldli majesttn klter vMelku, pipili si vnem vKremsu, zhldli jadernou elektrrnu, kter je mimo provoz. Celou trasu zakonili tsn ped Vdn, po ujet 220km. Cel cyklistick parta nejen, e se vborn doplovala, ale navzala i kontakty spteli zRakouska. Obdiv zaslou pan Rehartov spanem hou, kte najeli nejvc kilometr. Servis nm zajistila firma tefl- tour, sidiem Jirkou Bastlem, co bylo pro cyklisty velice dleit. Nikdo nemusel vst ssebou na kole dnou vstroj ani proviant, autobus nm byl stle po ruce. Organiztoi ve zvldli ke spokojenosti cel cyklistick rodinky. Akce byla podpoena a spolufinancovna Evropskou uni zEvropskho fondu pro regionln rozvoj. O tden pozdji jsme u opt organizovali dal akci pro eny zcel republiky. Podali jsme jarn emesln dlny pro zjemce zcel republiky. Do Slavonic se sjelo na 40astnic, ke kterm se pidaly i eny zokol. Vechny dmy si na sraz pipravily sluiv klobouky a pochodem pes nmst zaujaly nejednoho nvtvnka Slavonic. Grant jsme na celou akci bohuel nezskali a tak jsme finann na akci trochu prodlali.
Cel akce se pozdji rozila nejen na pleten zpapru a pedvn si zkuenost, ale organiztoi nabdli i dal emesln dlny.
Jana kolaudyov zde vedla kurzy eucansticu, o kter byl nejvt zjem, Jana Krausov palikovn, Jana Karskov tkan na stavu a Tereza Kunov mla kurz toen na hrnskm kruhu. Dle si astnice vyzkouely i malovn keramiky a tiskn triek. Zajmav byly veern dlny, kdy se skuten pletlo a odhalovaly se zajmav techniky a vzory nap. pergamano.
Potkem ervna u ns opt oslovili partnei zDobersbergu a na veletrhu NADO jsme pedstavili co umme. Tyto dlny byly i soust tohoto projektu, nebo pt rok kdy Slavonice budou slavit 750 let msta a tyto dlny budou i ve Slavonicch. Byla to vlastn takov mal generlka co mohou Slavonice nabdnout. Dal velice zdailou akc byl peshranin festival vDobersbergu NADO 2009. Spolen sMKS jsme opt dokzali vzorn reprezentovat Slavonice. Zajiovali jsme osm stnk stradinmi emesly a opt jsme si zskali partnery a ptele pi peshranin innosti. Dleit je nae znalost ei a dobr komunikace.Tam jsou velice i dleit oi a srdce, kter nm nechyb.
Naopak grant se nm podailo zskat na cykloakci. Cyklist se vydali po stopch Grasela za krsnho jarnho poas. Vyrazilo pes 30 cyklist na vlet za poznnm novch tras na Stlkovsku a Cizkrajovsku. Vznamnou osobnost celho startovnho pole i byl pan starosta Cizkrajova Vt Kruina. Dle krom organiztor z Volby pro Slavonicko, pijela poetn skupina z Daic, eskho Rudolce, Tebon a pochopiteln Slavonit. Potiteln bylo,e jela i mlde. Vichni piln a s nadenm zvldli nstrahy a nron stoupn, i v okol Janova. Zvlt pan starosta v kopci z Janova na Chvaletn dokzal jakou m skvlou fyzickou kondici a jist by si zaslouil zelen trikot nejlepho vrchae. Nejstar astnk 81 let Josef ha zTele sklidil velk obdiv a uznn. Cel trasa byla tentokrt trochu del, ale i tch 46 km vichni zvldli. Zastnn si pochvalovali vbornou organizaci cyklovletu. Na nmst probhla zvren tombola.
Tradin akc o kterou je ohromn zjem jsme nemohli nezopakovat - Dyji 2009. eka Dyje protkajc nam regionem opt oila prvn ervnov vkend. Obansk sdruen Volba pro Slavonicko, obec Psen, zorganizovali pro vodky splut romantick Dyje. Tentokrt zVnorovic (po dobrm drinku ve mln) vyjelo na 20 lod a za pjemnho poas, normlnho stavu vody. Plavba probhala vpohod, bez cvaknut, a kJanovu. Kolem Modletic vak zaaly prvn problmy, zde se provil vodck um a ne vichni to zvldli. Do Psen dorazili nkte jako ochtani. Zde na ndvo zmku vak hasii poskytli vem prvn pomoc. Gurmni hodovali nad specialitkami, kter pipravil kolektiv hasi pod veden Romana Vacka. Vnedli, se pak pidali dal vodci z Tet vodci zRakouska a spolen vichni sjeli zajmav a ji technicky nronj sek do Weikertschlagu. Zde tak ji o njak vykoupn nebyla nouze, ale bylo spe zpesten cel plavby. Sponzorsky podpoili akci Waldviertel-Sparkasse, obec Psen za podpory Evropskho fondu, pjovna lod Karel Hlouek. Podkovn pat obci Psen vele spanem starostou Vladimrem Mack za zabezpeen technickho zzem pro vodky.
Take, kdo to nestihl snmi jzdu letos, bude mt anci opt snmi pi jarnm otvrn, potme na Velikonoce 2010.
Vervnu jsme nezapomnli ani na nae nejmen a podleli jsme se vtkch podmnkch na MDD. Pestoe prelo celou noc a od rna se mrholilo a byla velik zima ( 10C), ji v poledne vechny organizace pipravovaly v lese svoje stnky. Z arelu ve 13 hodin vyrazily na start prvn dti. VPS mla stanovit . 4 a nenechala nic nhod. Vyhrla to pohdka O velik ep. Organiztoi tohoto stanovit mli pipraven rozmanitj program, kter jim bohuel d隝 nedopl realizovat. Zvolili tedy nhradn aktivitu zaloenou na obratnosti a ncviku pracovnch kon. Ji v ptek pohdkov drustvo Milan Souek, Jirka Bene, Luk Novk, Luk Krmrik, Jarmila Soukov zvldli celou ppravu zajmavho stnku, aby se v sobotu mohly rozzit dtsk oi na stanoviti. Co bylo velkm stnem bylo poas. Podle pedpovdi se to vak dalo oekvat, ale poadatel na to bohuel neumli zareagovat. Je to velik koda hlavn pro dti i organiztory, kte mli s ppravou spoustu prce, kter se nezroila.Vichni na stanoviti vytvoili skvl tm, kter bavil dti a pinel jim radost. Vem patilo v tom nronm odpoledni podkovn. Slova dk si zaslou i Vra Kr, kter operativn zareagoval, jako mlokdo, a nabzel dtem i pchozm tepl aj, aby v to pohdkovm lese vydrely. Vletnm obdob jsme uspodali jet jarn Nordic-Walking pes hranice jako mezinrodn vlap z Psen do rakouskho Neu - Riegers a zpt.
Nenron vlet, kde byla monost opt vyzkouet si chzi s hlkami. Vychzka byla urena: pro vechny, kte maj rdi pohyb, pobyt v prod a chtj zlepit svoj fyzickou kondici. Tato aktivita me poslouit jako prostedek ke sniovn vhy, poznvn okol, een problm s bolestmi zad a drenm tla, apod. Vichni, kte pili nelitovali.. Bhem pochodu, za ji podzimnho poas, si vichni trasu pochvalovali a naden oddechovali a lapali. Obdiv zaslou vichni, kte se odhodlali to zkusit. Pan ha s pan Rehartovou si opt dokzali jak jim to lape. Perfektn servis odvedl starosta Psen Vladimr Mack.Tato trasa by oficiln mohla bt jednou z tras pro pznivce Nordic - Walking a vedla by kolem eky Dyje pes hranice a stala by se prvn mezinrodn stezkou. Jihoesk kraj je pzniv naklonn ppadnmu zmapovn tto trasy a zaazen do turistick nabdky .
Vpodzimnch mscch jsme znaich aktiv neslevili. Zaali jsme smetodikou Nordic- blandingu. Zatm jsme tm denn testovali tra ve Starm Mst a mme na rok 2010 trochu vt plny vtomto odvtv. Mimo jin jsme projeli iVltavskou trasu na In-linech zNov Pece do Stoce, kde je jelo mistrovstv republiky. Zde jsme naerpali zajmav postehy, Vrcholem byl test na bruslch ve Vdni, kde jsme opt na 30 km trati si vyzkoueli nkolikrt jak jsme na tom. Vesk Kanad zatm nejsou trasy tohoto typu vyznaeny a chyb nm tu i povrchy pro atraktivn kolekov bruslen. Spolen sjihoeskmi turisty se o to v budoucnu chceme pokusit a tyto cesty vyznait. Byla by to dal zajmav nabdka, jak zpestit nvtvnkm pobyt u ns.
Cykloseznu jsme uzavrali na Donauinselu ve Vdni. Netradin jsme vyrazili na zvr sezny do Vdn. Za pknho podzimnho poas zde natoili ctyhodnch 54 kilometr. Prvn dopoledn st vedla do Klosterneuburgu, kdy nkte si cestu zpestili pes vrchol Kahlenbergu s pknmi vhledy na metropoli Rakouska. Po nvtv kltera zamil peleton na Donauinsel, znm rj cyklist a brusla. Pochopiteln si astnci nenechali ujt zastavenko ve znmm zbavnm Prtru. Odpoledn projka pak byla po historick Vdni.
Cyklist v pohod projeli kolem Burgtheatru, zhldli opraven rakousk Parlament, nezapomnli na Hofburg, gotick Stephansdom a Hundertwasserhaus. Posledn st pohodov jzdy vedla k Donaukanlu, kde na zastvce u ekala opvovan vdesk kva. Vte, reklamy nelhaly, byla vc ne lahodn!!!
Specilnm vdeskm klem pak vichni otoili a seznu pro rok 2009 cyklist uzaveli. koda, e tsn ped odjezdem nkter mk povahy odradila pedpov poas a ast zruili. Poas vak Sv. Petr, na povel Sv. Pavla Novotnho o sto stup otoil a bylo i slunce.
Organiztoi z Volby pro Slavonicko, spolen s firmou tefl -Tour dkuj za Vai leton pze.
Nkdo u by ekl, e toho bylo dost, ale jet ns ekala velk akce na sklonku jna. Podzimn emesln dlny, kter skvle zorganizovala Va Beneov. Do Slavonic se sjelo skoro 50 astnic. Spaly vhotelu Arkda. Kde tak cel 3 dny tvoily a kutily. Co se podailo vak nikdo neekal. Dvata udlala nejvt adventn vnec vR zpaprovch trubiek a zpsala se knihy rekord. Zde je pro ilustraci zprva zTK: tiskov zprva Slavonice (Jindichohradecko) - Nejvt adventn vnec v esku upleten z papru vyrobilo bhem vkendu 31 astnk emeslnho mezinrodnho sympozia ve Slavonicch na Jindichohradecku. Celou akci pipravilo aktivn obansk sdruen Volba pro Slavonicko. Vnec sloen ze dvou st o prmru 95 a 82 centimetr bude zapsn do esk knihy rekord a stane se expontem Muzea rekord v Pelhimov. TK to dnes ekl Miroslav Marek, prezident agentury Dobr den spravujc esk rekordy. Vrobci nejdve umotali a slepili paprov asi 50 centimetr dlouh ruliky a namoili je barvou. Ruliek bylo 3494, dohromady mily kolem 1,75 kilometru. "Vnce zaven na malch tvoc jeden celek zdob tyi ticeticentimetrov svce, 12 vnonch hvzd, 35 zvonk, 36 zelench vtviek - to ve je rovn z paprovch ruliek," popsal Marek.
Vroba trvala 19 hodin a 28 minut istho asu. emeslnci tvrd, e paprov dla maj stejnou nosnost a trvanlivost jako vrobky z prout. Podle Vtzslavy Beneov z podajcho obanskho sdruen Volba pro Slavonicko vak pleten z paprovch ruliek m i sv skal. "Vrobci, mezi nimi byli i dva mui, pracovali s takovm nasazenm, e zapomnali na pitn reim a za celou dobu pleten vypili jedno mal pivo," ekla s smvem Beneov. Druh ronk emeslnho mezinrodnho sympozia se uskutenil bhem vkendu ve slavonickm hotelu Arkda. Zastnilo se ho 47 vrobc z eska a Rakouska, lid mohli navtvit 12 emeslnch dlen. "Dlny jsou hodn zamen na tradici, nvtvnci si mohli vyzkouet napklad tkan, pleten z prout, vrobu na hrnskm kruhu, malovn horkou ehlikou, pleten ze slmy a podobn," ekla Beneov.
Ten sam vkend jsme jet zvldli vernis vRaabsu.
Volba pro Slavonicko a MKS Slavonice vystavuje v rakouskm Raabs a otevela ji poslankyn parlamentu R Vlasta Bohdalov.
V ptek 30. jna se v rakouskm Raabsu spojily putovn vstavy k 90. vro volebnho prva en v esk republice a v Rakousku . Slavnostn vernise, kterou jsme podali s MKS se zastnila cel ada vznamnch osobnost. Z esk strany pozvn pijala a delegaci en vedla pan Vlasta Bohdalov, poslankyn SSD, kter pracuje v parlamentu mimo jin v komisi kolstv a kultury. Ve svm vystoupen zhodnotila souasnou kulturu eny, vznam prce en jak v bnm ivot, tak i v politice. Jej poutav projev se v Rakousku setkal s velkm ohlasem.
S velkm ohlasem se rovn setkal mezinrodn projektov tm, kter tuto akci pipravil a realizoval.
Malou zdravici v podob Jihoesk psniky a eskch tradinch zvyk pednesla skupinka krojovanch tetiek a soused z obce barnk z Pitna u eskch Budjovic, kter sem pozvalo tak obansk sdruen Volba pro Slavonicko.
Vstava bude v rakouskm stedisku Lindenhoff do 15.11. 2009. esk st vstavy m ji za sebou osm zastaven v jihoeskch mstech a ohlasy jsou velice pozitivn. Samotn vstava ukazuje na zajmav milnky a zajmav eny v politice, kultue, sportu a vd. Velmi zajmav bylo sledovat, jakm zpsobem probhaly volby u ns i v sousednm Rakousku a jak jsou volby nyn ve spolen Evrop. Vme, e budou eny dostvat stejn pleitosti a ance a budou tak moci spolu s mui korigovat nai pracovn, spoleenskou i politickou budoucnost.
Spolen esko-rakousk projekt podpoen evropskm fondem pro regionln rozvoj ukzal na pkladnou spoluprci obanskho sdruen Volba pro Slavonicko, MKS Slavonice, eskho svazu en a rakouskho sdruen Thayaland.
Vpolovin listopadu jsme si udlali hezky na zmku vPsen. Spolen sobc, jsme pozvali ptel a kamardy na oslavu Sv. Martina vpodob husch slavnost. Vra Kr se svm tmem pipravil pro gurmny husiku zel, knedlek a vborn vnko. To byla oslava vskutku okzal jakou si zasloume za celoron prci. Starosto Psen dky!!!
Posledn akc bylo zpvn pod vnonm stromem ve Slavonicch. Spolen smateskou kolou jsme nadlkou potili nejedno dtsk srdko. Zahrl nm Milo Jirk se skupinou Dixie.
Celkov to byl opt velice spn a nron rok. Organizovali jsme mnoho akc, hlavn speshraninm dopadem. Dkujeme vem kdo snmi spolupracovali, hlavn Mirkovi Palnovi, Rainerovi Mikschemu, Hannesi Mayerovi zRakouska, obci Psen, Cizkrajova, Silv Nortice, Nadaci Jihoesk cyklostezky, Patebu zJemnice, Sparkasse, Josefu Kolovi, panu Vokovi dalm. Dkujeme i Jihoeskmu kraji, kte si povimli naich aktivit a vyznamenali za dlouhodobou peshranin spoluprci Mgr. Jiho Benee, statutrnho zstupce VPS.

Slavonice 11.1. 2010


VRON ZPRVA 2008 - originl ke staen zde (velikost 50kB, formt *.doc)

Zatek roku 2008 byl do jist mry opt ovlivnn politickou zmnou ve mst. Ji pi sestavovn rozpotu nm dali nov zvolen jedinci najevo, e pevnou st rozpotu pro neziskov organizace zstanou pro sportovce. Zda je to rozumn, a posoud jin. Ale vkony sportovc se nezlepily, sp naopak a ani zjemc nepibylo. Mrz ns tato nespravedlivost, ale co si lid zvolili to se jim jednou vrt. Na penzch vak pro ns ve nestoj. Hned potkem ledna jsme to byli opt my, nae organizace, kter byla podna o spoluprci a pomoc pi otvrn zimnch beckch tras na Slavonicku. V sobotu 4.1. foukal vtr, ale kdo nebyl pohodln, vyrazil do stopy. Upraven byla trasa z Mae a na Kolkov, kterou jsme projeli na bkch. Na Slavonicku se nedaly stopy vyjet, protoe snhu bylo mlo, sktrem se jen projely trat, bez znut stopy. Tento vkend, vak nebyl pro bkae na Slavonicku pli vydaen. Dal vydatn snen vak vechny stopy zniilo a i siln vtr odradil lyae. Toto lyovn bylo bohuel vsezon 2008 posledn. Od t doby snh ji nepipadl, aby se dalo jezdit.
Vnoru jsme pokraovali na naem mezinrodnm projektu Grundtwig s nzvem MOMO.
Dal projekt z fond EU, z programu Sokrates, pivedl leny obanskho sdruen Volba pro Slavonicko na setkn s novmi evropskmi partnery do polskch Katovic. Do projektu jsou zalenni, zdravotnci, psychologov, pedagogov a sociln pracovnci z pti instituc. Z Nmecka jsou to dv organizace, po jednom pak z Rakouska, Polska a eskou republiku zastupuje VPS Slavonice. Krom len obanskho sdruen VPS se do projektu, jako nrodn partner, zapojila jet i Psychiatrick lebna vJemnici.
Ve dnech 3. 6. dubna, vKatovicch, eitel projektu diskutovali a vymovali si zkuenosti ze zaleovn pacient, kte proli protialkoholovou a protidrogovou lbou, zpt do normlnho ivota.
Na setkn se diskutovalo o konkrtnch, terapeutickch postupech v lb vetn asovch harmonogram. Stanovily se krtkodob cle a termny pro dal mobility v rmci projektu. Hlavnm dorozumvacm jazykem byla tentokrt nmina a anglitina. astnci mli monost rovn konzultovat sv zkuenosti a naplnovat si i vzjemnou vmnu terapeut ve svch zazench.
Vnoru jsme dostali radostnou zprvu. Podailo se nm spn zskat grant nadace Jihoesk cyklostezky. Zaali jsme se pipravovat na cykloturistickou akci, kter pozdji zdraznila jak bylo dobr odstrann hraninch barier. Volba pro Slavonicko, jako jedna z organizac, kter dlouhodob nabz cykloturistick vlety, akce pro vechny kategorie cyklist . Volba pro Slavonicko pipravila pro leton jaro velkou cykloturistiskou akci pod nzvem Konen tu mme zmnu, klikujeme po Schengenu, kterou podala v NEDLI 25. 5. od 10.00.
Poslnm obanskho sdruen Volba pro Slavonicko je mimo jin i koordinace rozvoje cyklistiky na Slavonicku, podpora budovn st cyklistickch cest a stezek, pe o jej udrovn a znaen. S tm souvis realizace velkch projekt jako je i Phranin cyklistick stezka, kterou spolen s Nadac Jihoesk cyklostezky plnuj pro Vs pipravit lenov VPS. Co vak bude jet zajmavj, hlavn pro podnikatele v hostinskch a ubytovacch slubch, je takzvan Vkend na kole, co je trasa z Tebon pes Slavonice do Jindichova Hradce. Ve Slavonicch se bude nocovat a to pinese mstu nov monosti a pochopiteln i zisky!!!
Nabzme zde monost s nmi spolupracovat, vte, e se Vm to vyplat, ance je to i pro Vs. tst bude pt vak jen tm pipravenm.

Vjarnm obdob 20. dubna jsme uspodali jet jarn Nordic-Walking pes hranice jako mezinrodn vlap z Psen do rakouskho Neu - Riegers a zpt. Nenron vlet, kde byla monost opt vyzkouet si chzi s hlkami Nordic - Walking.
Vychzka byla urena: pro vechny, kte maj rdi pohyb, pobyt v prod a chtj zlepit svoj fyzickou kondici. Tato aktivita me poslouit jako prostedek ke sniovn vhy, poznvn okol, een problm s bolestmi zad a drenm tla, apod.
V dob kdy nae republika vstoupila do schengenskho prostoru se otvraj nov monosti, zvlt pro turistiku. Nejsou ji dn hranice a pohyb osob je volnj. Vichni spolen plnuj vyznait dal trasy, pro rzn typy turistiky. Akce Nordic- Walking, jako dal zpsob etrn turistiky, kterou pipravili organiztoi symbolicky ke Dni Zem. Jednalo se o mezinrodn akci a instruktorem tohoto novho a vyhledvanho sportovnho odvtv byl radn Johann Mayer z rakouskho Raabsu. Ten vem astnkm podal metodickou instrukt, vetn popisu sprvn vzbroje, monosti nkupu a pozitivnho vlivu na nae zdrav. Zda-li je to sport, i jenom chze o tom se nyn vedou velk diskuse. astnkm to vak bylo jedno. Vichni, kte pili nelitovali. Neekan vysok byla ast a pijeli i turist z Brna, Prahy a dalm region. Pozvn pijal i starosta Slavonic Lubo Kryzan s manelkou. Bhem pochodu, za krsnho jarnho poas si vichni trasu pochvalovali a naden oddechovali a lapali.Obdiv zaslou vichni, kte se odhodlali to zkusit. Nejmladmu astnkovi bylo 6 let, ale li i ti, kte oslav brzy 70 let. Perfektn servis odvedli Pseent v ele se starostou Vladimrem Mack. Pro vechny pipravili pjemn pekvapen v podob nezbytnho oberstven na zmeckm ndvo a v prostorch zmku. Mon, e nevte, ale tato trasa by oficiln mohla bt jednou z prvnch pro pznivce Nordic - Walking a vedla by regionem i pes hranice zpt do Slavonic. Jihoesk kraj je pzniv naklonn tto mylence. Potkem ervna jsme odjeli na zvren sympozium.
Zstupci Volby pro Slavonicko a Psychiatrick lebny PATEB Jemnice byli astnky zvren konference evropskho projektu MOMO v nmeckm Hagenu. Mstn psychiatrick klinika AWO byla hlavnm koordintorem dvouletho evropskho vzdlvacho projektu, kter eil problematiku drogov zvislch jedinc . Mezi partnerskmi organizacemi pak byla zazen podobnho typu z Polska, Rakouska, Pateb Jemnice a jet jedna instituce z nmeckho Berlna. Na zvren konferenci vystoupili jednotliv zem se svmi zkuenostmi, psychologov vyhodnotili dotaznky z jednotlivch klinik a evaluovaly se jednotliv cle, kter ml projekt eit. Samotn mezinrodn nzev MOMO stanovili nmet zstupci. Voln by se v pekladu jednalo o monosti a zpsoby pomoci jedincm, i pacientm, kte proli lenm sv zvislosti na alkoholu, drogch, lcch a hracch automatech. Jak pomoci lidem, kte se rozhodli znovu se zapojit do plnohodnotnho ivota.
Hned dal tden jsme podali dal akci. Tentokrt vodckou aopt na hranin Dyji.
eka Dyje protkajc nam regionem opt oila prvn ervnov vkend. Obansk sdruen Volba pro Slavonicko, obec Psen, vodck klub z Daic zorganizovali pro vodky splut romantick Dyje. Tentokrt ji z Vnorovic vyjelo na 30 lod a za krsnho slunnho poas, normlnho stavu vody v pohod, bez cvaknut, zvldli vodci prvn st. V Psen pak gurmni hodovali nad specialitkami, kter pipravil hotel Arkda, jmenovit manel Krovi. V nedli, se pak pidali i vodci z Rakouska a spolen vichni sjeli zajmav a ji technicky nronj sek do Weikertschlagu. Zde tak ji o njak vykoupn nebyla nouze, ale bylo spe zpesten cel plavby. Sponzorsky podpoili akci Waldviertel-Sparkasse a Envicomp za pispn Jihoeskho kraje. Podkovn pat obci Psen v ele s panem starostou Vladimrem Mack za zabezpeen technickho zzem pro vodky. Medilnm partnerem byl esk rozhlas esk Budjovice.
Vpodzimnch mscch jsme znaich aktiv neslevili. Zstupci zVPS se seli se starostou zNov Bystice, dnes ji hejtmanem kraje Mgr. Jim Zimolou. Plnovaly se aktivity na rok 2009 spolen sNovou Bystic. Rdi bychom se orientovali nejen na vchod od Slavonic, ale i smrem na Star Msto a N. Bystici. In-Line brusle a jejich vyuit budou vnovm obdob pro ns motivac. Vesk Kanad zatm nejsou trasy tohoto typu vyznaeny a chyb nm tu i povrchy pro atraktivn kolekov bruslen. Spolen sjihoeskmi turisty se o to v budoucnu chceme pokusit a tyto cesty vyznait. Byla by to dal zajmav nabdka, jak zpestit nvtvnkm pobyt u ns.
Podali jsme vrmci projektu Hejbni kostrou love,.podzimn zdail Walking.
Obansk sdruen Volba pro Slavonicko spolen s hospdkou U Splavu ve Vnorovicch uspodali dal zajmavou akci pro turisty, sportovce ze Slavonic, Daic, Jemnice a okol. Nordic- Walking, jako dal zpsob etrn turistiky, pipravili organiztoi symbolicky na rozlouen s podzimn turistickou seznou. Jednalo se o mezinrodn akci i s instruktorem tohoto novho a vyhledvanho sportovnho odvtv. Ten vem astnkm podal metodickou instrukt, vetn popisu sprvn vzbroje, monosti nkupu a pozitivnho vlivu na nae zdrav. Zda-li je to sport, i jenom chze o tom se nyn vedou velk diskuse. Vichni, kte pili nelitovali. Slavonickou skupinu vedl pan Milo Fiala, daickou Vra Strejkov a hobezskou, starosta Psen Vladimr Mack. Pijeli mimo jin i turist z Prahy, Tet, jemnick Sokolky/ty sklidily velk obdiv / a dalch region. Bhem pochodu, za krsnho podzimnho poas si vichni trasu pochvalovali a naden oddechovali a lapali. Obdiv zaslou vichni, kte se odhodlali to zkusit. Perfektn servis odvedli manel Boudovi na mln U Splavu. Mlejnsk baina/ speciln npoj / pan Kateiny nejen chutnala, ale mnohm zamotala hlavu. Tato trasa by oficiln mohla bt jednou z tras pro pznivce Nordic - Walking a vedla by regionem kolem eky Dyje ze Slavonic do Daic. Vhodou je i blzkost a dostupnost eleznice, nebo trasa se d rzn kombinovat. Jihoesk kraj je pzniv naklonn ppadnmu zmapovn tto trasy a zaazen do turistick nabdky .
Dal aktivitou byl zvr celho projektu MOMO ve Slavonicch.
Na pozvn obanskho sdruen Volba pro Slavonicko a psychiatrick lebny PATEB a MKS zavtala do Slavonic vznamn osobnost na politick scny, MUDr. Jaroslav Zvina. Nvtva byla spojena se slavnostnm hodnocenm evropskho projektu z programu Sokrates, na kterm lenov slavonick Volby dva roky usilovn pracovali. Organiztoi zde seznmili ptomn se zvry projektu a jejich vyuit v praxi. V druh sti veera, ml pan europoslanec pipravenou vlastn zajmavou prezentaci o sv innosti v EU. Jednm z astnk konference byl starosta Slavonic Lubo Kryzan, kter se zajmal mimo jin i o nov monosti pi naem pedsednictv v roce 2009. Diskutovanmi tmaty, kter pan europoslanec objasnil ptomnm, byly strategie v EU, souasn ekonomick krize, pedsednictv R v EU a mnoho dalch otzek. Opt zde bylo patrn jak je vhoda pro msto, kdy maj mezi sebou organizaci, kter doke msto kladn zviditelnit nejen u ns, ale i v zahrani.
Koncem jna si ns vybrali partnei ke spoluprci nad projektem 90.let volebnho prva en vesk republice a Rakousku. Podali jsme projekt na Silvu Norticu. Kolik dostaneme uvidme vnoru.
Ke konci roku jsme jet podali dost o grant na Jihoesk kraj. Zda budeme spn se uvid tak vnoru 2009. Pokud ano budeme podat opt cykloturistick akce. Otevrat chceme i trasu Vkend na kole, kterou jsme sNadac vyprojektovali. Na konci roku jsme se ve dnech 21. a 22. 11. zastnili setkn vCentru pro budoucnost, kde jsme navzali dleit kontakty pro dal na prci.
Konec roku patil tradinmu Zpvn u Vnonho stromu ve Slavonicch. Zde spolen sM, MKS a Milanem Tmou jsme zakonovali pomalu nai innost. Dtem jsme nadlili drobn drky z pspvku od msta, kter je pro ns nedostaujc. Pilo pes 400 lid. Msto ale vyhazuje penze pro Sokol, kde pspvek je neadekvtn vysok. Uvidme co bude chtt opt Sokol letos od msta. Nerozumn vysok investice od msta nepodpome. Ve mst jsou koly a jin majetek msta, kam je nutn dvat. Snh nm Sv. Petr nenadlil a tak o vnon radovnky se postaral pan Mrz, kter nechal zamrznout vechny rybnky. Dalo se pkn bruslit.
Co ci na zvr? Hlavn chci podkovat vem aktivnm lenm a vem, kte snmi absolvovali nae akce. Vy si urit sami udlte obrzek o naich aktivitch. To, e je knm msto otoeno zdy, tm se nezabvme. Vme, vak, e prostedky msta jsou nesmysln vyhazovny a teou do akc sktermi se my nememe ztotonit. My vak sv aktivity nestavme jen na penzch, o ty nejde. Pro ns jsou dleit proitky, kamardstv, ptel. Proto Vm pejeme pevn zdrav, tst a hodn smv pi akcch s nmi vroce 2009. Ve na rok 2009 je vsekci akce VPS.

Zpracoval Mgr. Ji Bene
statutrn zstupce VPS
Slavonice 11.1.2009

VRON ZPRVA 2007 - originl ke staen zde (velikost 61kB, formt *.doc)

Obansk sdruen m 32 len a dal destky oban ze Slavonic a okol, kte se sdruenm spolupracuj a sympatizuj. Sdruen se aktivn podlelo na vznamnch akcch ve mst a snailo se s mstem spolupracovat. Dle mlo sdruen celou adu svch aktivit pedevm pro obany a mlde ze Slavonic a okol.
Zatek roku 2007 byl do jist mry ovlivnn politickou zmnou ve mst. Ji pi sestavovn rozpotu nm dali nov zvolen jedinci najevo, e te oni budou tahat za mstsk provzky a rozdlovat a to nejspravedlivji. Doposud pr nae sdruen pli profitovalo z mstskch penz (nkte si to smn namlouvali) a nyn my vyvolen!!!" tomu udlme ptr.
stku, kterou jsme na innost pro msto Slavonice dostali povaujeme za diskriminan, ale ekli jsme si, e na penzch nae innost nestoj. My vldneme mylenkami a schopnostmi. Jenom ns trochu mrz ta nevraivost mstnch vyvolench" k naemu sdruen. Na druh stran ns t uznn tch , kte na innost sleduj ji del dobu a tch, kte se naich akc astn. Nam krdem je pokraovat v innosti dl, bez ohledu na politick neptele. Teba jednou i oni pochop, e nae aktivity jsou nameny i pro jejich dti, rovn pro vechny ostatn obany, pro mlde i dospl, a e ve dlme bez ohledu na zisk a hlavn dobrovoln po sv prci.
Aktivit za rok 2007 mme vc ne dost, a si nkdy kme, e musme ubrat. Za dnou z aktivit se nemusme stydt. Pokud s nmi chce nkdo slun spolupracovat, tak jsme vstcn a rdi i pomeme. Jestlie vak nkdo opovrhuje nam jmnem, nad ty se u umme povznst. My dlme 100% zorganizovan akce, kter oslovuj ty, co si to zaslou.
Hned potkem ledna jsme to byli opt my, nae organizace, kter byla podna o spoluprci a pomoc pi otvrn zimnch beckch tras na Slavonicku. Nkte nai lenov spolen s panem Dvokem vyjeli cel slavonick okruh, s tm, e sobota a nedle budou pt bkam. Prvn vkend, vak nebyl pro bkae na Slavonicku pli vydaen. Sobotn vydatn snen vak vechny stopy zniilo a i siln vtr odradil lyae.
Stopy nebyly ani v nedli upraven a tak otvrn beckch stop, kter podalo nae obansk sdruen se moc nevydailo. Hodn bka odradilo poas, a tak zstali jen ti nejvrnj, kte v mokrm snhu prolpli stopu do Mae a na Trojmez. Vili jsme , e dal vkendy budou lep, ale bohuel. Snh zaal postupn tt a pak u do konce zimy se ani jednou nepodailo vyjet stopy a podn si zabkovat. Snad letos bude pan Zima pro ns pjemnj a budeme moci vechny vrn pozvat opt do lyask stopy.
V noru podali nai ptel - manel Krovi z hotelu Arkda, zjezd do plzeskho pivovaru a protoe nae organizace pat mezi pznivce hotelu Arkda, dostali nkte nai lenov pozvn na tuto akci. Dopravu obstaral Josef Holub a cesta byla pjemn a rychl. V Plzni jsme zajeli pmo do pivovaru a na uvtn jsme vichni dostali podn obd v restauraci Na Spilce. Po dobrm obdku byl as na kot plzesk dvanctky a byl to pmo labunick kot. Odpoledne jsme navtvili pivovarsk muzeum, kter le nedaleko od pivovaru. Zde jsme dostali vyerpvajc vklad o historii vroby piva a opt ns ekala ochutnvka, kter pila vem vhod. Nsledn jsme se pesunuli zpt do pivovaru, kde jsme proli vechny prostory, vetn modern strny. Pivovar 100% pat dnes ji spolenosti z JAR a Ameriky. Zjezd byl perfektn organizan zajitn, za co jet jednou dkujeme vem, kte se o to piinili.
V noru jsme dostali radostnou zprvu. Podailo se nm spn zskat grant z Dispozinho fondu na optovn sjet eky Dyje. Zaali jsme spolupracovat s obc Psen, kde v osob starosty Vladimra Mack jsme zskali skvlho organiztora.
V jarnm obdob jsme zaali spolen plnovat v rmci mezinrodnho projektu cestu do rakouskho Reichenau, kde probhal tdenn semin zamen na protidrogovou problematiku a resocializaci cizinc v novm prosted.. Z esk republiky cestovali jet terapeuti z psychiatrick lebny z Jemnice, vetn primky tohoto zazen, kter se rovn podlelo na realizaci projektu a mli zjem pokraovat i na novch projektech.. Setkn se tak astnili hlavn koordintoi, psychologov a uitel z nmeckho Hagenu. Setkn navazovalo na ji prvn pracovn mobilitu, kter se konala v nmeckm Berln. Hlavnm bodem tohoto setkn byla nvtva rakousk lebny, komunitnho centra a vmna zkuenost v resocializaci vylench klient s podobnou minulost. Vechny mobility provzela arteterepie a jej vyuit v jednotlivch zemch. Novou aktivitou projektu je nyn zapojovn cizinc do komunity pslunho sttu.
Prv prostednictvm tchto program Socrates jsme zskal i my zkuenosti ze panlska, kde jsme krom jinho mli monost seznmit se s problematikou zaleovn cizinc do jejich prosted se vzjemnou spoluprac rznorodch kulturnch menin. Nae organizace tedy vstoupila do dal innosti svho psoben. Tento nov podnt je pro ns zajmavm, nebo ijeme na hranicch s Rakouskem, v phranim regionu Jihoeskho kraje, na kter se v dobch minulch siln zapomnalo. Mme velmi dobe vybaven leny naeho sdruen po strnce pedagogick, managersk i jazykov. Nyn po vstupu do Schengenskho prostoru se zde otvraj nov monosti, jak jet vce pomoci dtem a mldei. Chceme jim nabdnout pomocnou ruku tak, aby se mohli snadnji zalenit do spolenho evropskho kolektivu. V prvn fzi se bude jednat o cizince s rakouskou, vietnamskou, ukrajinskou a slovenskou nrodnost.
V na oblasti, regionu, bude v roce 2009 velk mezinrodn Zemsk vstava, kter bude vypovdat o spolenm it na obou stranch hranice. Vzhledem k oteven svtu si musme zvykat na pestej sloen k naich kol, donedvna a na vjimky jednolit. Pokusme se porozumt, pro vlastn dti a mlde cizinc se chovaj nenpadn, slun, alespo navenek pimen adaptovan, bez vchovnch npadnost.
Co vak provaj uvnit ? Musme tak umt rozliovat cizince stabiln usazen nebo cizince v pohybu - na cest, za prac, uprchlka v dsledku katastrof, pop. vlek. V na zemi zatm ve kolnch vzdlvacch programech kol nen ucelen koncepce pro integraci cizinc. Bude to tedy zatm na neziskovkch, kter nabdnou pomoc. My budeme jednou z nich.
Zmapovali jsme situaci u nejmench dt v matesk kole, kde pibv dt cizinc. Zde mme v osob editelky matesk koly Vtzslavy Beneov, na lenky, zruku pro nastartovn spoluprce. Na zkladn kole pak mme nkolik pedagog, kte rovn jsou na prci odborn pipraveni a ochotni spolupracovat.
Nov pstup by ml v zsad eit ppravu dt a mldee, ijc na bval hranici na nov mon zpsob ivota.
V dubnu jsme byli opt vyzvni mstem, abychom pomohli a zorganizovali program pro skupinu cyklist Greenways. Sestavili jsme cel program, kter nm msto schvlilo a tak nm finan pomohlo, zvlt pan starosta Lubo Kryzan se vech doprovodnch akc zastnil. Ptomn cyklist si pochvalovali skvlou organizaci vetn sportovnch relaxanch aktivit na vceelovm hiti a kueln. Rovn sport Petra Kaplana se ukzal bt naklonn tmto aktivitm. Zajistil cykloservis pro mstn dti a obany.
My jsme jet v rmci cyklotdne na Slavonicku, podali vlet do okol. Trasa zavedla astnky na nov cyklotrasy ve smru na Pseensko. Celkov dlka kolem 40 km. Jeli s nmi i zstupci z partnerskho Dobersbergu i cyklist z Jemnicka, z lebny Pateb. Hlavn, ale s nmi lapal i pan starosta Lubo Kryzan a to velmi vehementn. Kopce kolem Dyje a Chvaletna ns podn provili jakou mme jarn formu.
Nejvt letn akc bylo sjdn Dyje. Nae sdruen spolen s obc Psen pipravilo pro vodky vkendov splut Dyje. V rmci projektu Prameny eky Dyje, vznamn symbolika pro ptelstv v phraninm regionu", mohlo vce jak 60 vodk poznat nejen kouzlo eky, ale hlavn podpoit mylenku, jak v budoucnosti otevt vodck pechod mezi Psenou a Raabsem.
Prvn den vodci absolvovali boulivou jzdu ze Starho Hobz do Psen, kde se nkte astnci teprve seznamovali s tmto sportem. Nechybly ani vodck karamboly, smch a vesel. Na jezu v Psenm pedvedli lenov vodckho oddlu z Daic metodick vukov semin pro zatenky. Pro pihlejc veejnost pedvedli zchranu tonoucho dtte, jak vylovit potopenou lo a dal kousky. Potom vce jak hodinu vozili mal pasary ve svch knoch.Veernho programu, kter vzorn pipravil starosta obce Psen Vladimr Mack spolu s dobrovolnmi hasii, se zastnili vedle vodk i mstn oban. Pozvn pijal i starosta Slavonic, Lubo Kryzan spolu s manelkou a len rady z obce Raabs an der Thaya Johannes Mayer. Verek probhal na ndvo mstnho zmku a pot se vodci pesunuli do vlastnch stan v podzm.
V nedli se k nm pidala skupinka 10 vodk z rakousk strany a vyjdli jsme z Raabsu. Celou cestu ns provzel autobus, kde mli astnci stle v pohotovosti such vci. Rakousk st plavby byla nronj, ne na na stran. Bylo zde mn vody a dlouh seky stojat vody stdalo 5 jez, kter bylo teba petahovat.
Nedln plavba v Rakousku byla spojena s nvtvou nejrozshlej zceniny Kollmitz. Zde probhlo i setkn starost Psen a Raabsu, kde se konkrtn upesnily kroky k oteven novho cyklistickho pechodu Psen, Neu - Riegers, aktivity spojen s dalmi projekty, ped zemskou vstavou 2009. Vichni vodci si pochvalovali atmosfru, organizaci a dobrou mylenku, kter by mla rozit spoluprci mezi R a Rakouskem v tomto regionu. Podkovn pat i vem sponzorm. Sparkasse, Peros Slavonice, hasim z Psen. Vichni dkovali jet na podzim. Mme z toho s krsn video dky pan Vyhnlkov.
V ervnu jsme ji tradin pro nae nejmen zajistili stanovit na Den dt. Jestlie nkte ekali, e Volba pro Slavonicko piprav opt Ferdu, spletli se. My jsme si letos ekli ne, ne, ne, dn Ferda, ale kdy pohdka, tak podn, klasick, zdrav, lbiv, naun prost, jak m bt. Vyhrla to pohdka O velik ep. Npaditost hila opt Va Beneov, malovn zvldla vborn Jitka Pavl. V ptek pohdkov drustvo Milan Souek, Jirka Bene, Jirka Kourek, Karel Novk, Ale Pavl, Hanka Novkov, Jarmila Soukov zvldli celou ppravu naeho stnku, aby se v sobotu mohly rozzit dtsk oi na naem stanoviti. K Velk ep pochopiteln pat ddek - Tom Kua, babka - Renata Rokov, vnuka - Klra indelov, pejsek - Vra Klemerov, koika - Sylva Zrbkov a myka - Aneta Paarov. Protoe dti opravovaly i ponien i plot, pili tesai - Danny Zavadil a Patrik Lojda. Vichni pak vytvoili skvl tm, kter bavil dti a pinel jim radost. Vem musme moc a moc podkovat. Rovn slova dk si zaslou Vra Kr, kter u naeho stanovit hasil ze jak dt, tak dosplch.
V letnch mscch ns oslovili partnei z Dobersbergu, kte po volbch brzy poznali, e partnersk smlouva se nepln tak jak byla podepsna. Byli jsme to tedy opt my, kdo zaal pipracovat setkn mezi msty. Navtvili ns i partnei pro Zemskou vstavu 2009 a vybdli ke spoluprci. Vybdli jsme opt msto, ale mstsk rada o nai spoluprci nestla, take zde se angaovat nebudeme. Mme svch jinch aktivit dost. Bohuel, nebo bohudk rakout partnei komunikuj stle jen s nmi a se sdruenm Inspirace a podstatn mn s mstskou radou.
V ervenci jsme pro nvtvnky uspodali pehldku historickch motocykl zn. Jawa. V horkm odpoledni se selo na nmst mnoho pznivc. Sponzorsky pomohl hotel Arkda. Na akci se opt aktivn s nmi podlel starosta Lubo Kryzan. Podzimn msce jsme byli na Nordic Walking Dobersbergu, opt jako jedin ze Slavonic. Skvl prpravn akce na podobnou na aktivitu u ns. Spolen s obc Psen, kter plnuje vyznait dal trasy, pro rzn typy turistiky, pozvalo VPS 42 lid prv do tchto mst. Jednalo se o mezinrodn akci. Instruktorem tohoto novho a vyhledvanho sportovnho odvtv Nordic-Walking byl z rakouskho Raabsu, radn Johann Mayer. Ten vem astnkm podal metodickou instrukt, vetn popisu sprvn vzbroje, monosti nkupu a pozitivnho vlivu na nae zdrav. Zda-li je to sport, i jenom chze o tom se nyn vedou velk diskuse. astnkm to vak bylo jedno. Vichni, kte se pili nelitovali a bhem pochodu si pochvalovali a naden oddechovali a lapali. Obdiv zaslou vichni, kte se odhodlali to zkusit. Nejmladmu astnkovi bylo 7 let, ale li i ti, kte oslav brzy 80 let. Perfektn servis odvedli Pseent v ele se starostou Vladimrem Mack. Pro vechny pipravili pjemn pekvapen v podob nezbytnho oberstven na hranicch. Mon, e nevte, ale tato trasa by oficiln mohla bt jednou z prvnch pro pznivce Nordic - Walking a vedla by regionem i pes hranice zpt do Slavonic.
V esk Kanad zatm nejsou trasy tohoto typu vyznaeny a chyb nm tu i povrchy pro atraktivn kolekov bruslen. Spolen s jihoeskmi turisty se o to v budoucnu chceme pokusit a tyto cesty vyznait. Byla by to dal zajmav nabdka, jak zpestit nvtvnkm pobyt u ns.
Walking byl zrove ji i malou prpravou na nadchzejc zimn sezonu.
Symbolicky ped oslavami sttnho svtku ke vzniku R, zavtal do Slavonic mezinrodn tm odbornk, ec problematiku drogov zvislch jedinc. Pozvn pijalo veden jednoho z nejmodernjch zazen v Nmecku, dle zde byli odbornci z polskch Katovic, rakouskho Reichenau. eskou stranu zastupovali lkai a terapeuti z psychiatrick lebny Pateb Jemnice. Hostiteli pak byla Volba pro Slavonicko a msto Slavonice. Zahjen probhlo v Praze, kde si ptomn prohldli nkter zazen v naem hlavnm mst. V ptek pak navtvila v ele s nmi mezinrodn delegace komunitn dlnu v Konn u Tebe, kter je zzena jako dolovac zazen pro pacienty. Veer byli ptomn astnci projektu pijati starostou msta Slavonice, Luboem Kryzanem. Ten, se seznmil s problematikou celho projektu a vidl v praxi cizojazyn pedvn si zkuenost k tto otzce. V sobotu pak ptomn hospitovali v jemnick lebn s primkou MUDr. Vrou Beneovou. Pestoe jsme soust Evropy je zajmavost, e v tto otzce je mnoho nrodnch specifik.
Odpoledne pak vichni holdovali sportovn terapii v podob techniky Nordic -Walking, kter nejen pomh naemu zdrav, ale nabz i jednu z mnoha monost, jak pomoci lidem, kte se rozhodli znovu se zapojit do plnohodnotnho ivota.
Veer pak patil evaluaci prvn sti projertu MOMO, za ptomnosti hlavn koordintorky Marion Wasermann z nmeckho Hagenu. astnici projektu vysoce hodnotili spn prbh naplovn projektu v tak malm mst, jako jsou Slavonice. Je chvlyhodn, e msta z naeho regionu vstoupila opt do mezinrodnho podvdom, a e ptomn se budou k nm rdi vracet.
K 1. listopadu ukonil svou funkci na PMS jeden z naich nejaktivnjch len ing. Milan Souek a bude se nyn vnovat zajmavj a smysluplnj innosti.
V listopadu pak jsme spolen s obc Psen podali Svatomartinsk slavnosti v Psen . Velk martinsk hody, spojen s ochutnvkou tch nejlepch husch specialit. Podvala se nejen staroesk klasick husa, ale i speciality podle recept, kter dlaj i ptel ze sousednho Rakouska. Na slavnostech se podvalo ji leton nov vno, s kterm jsou i slavnosti spojen. Soust byla sout o nejlep trdl na Daicku. Na hodech se podlel i slavonick hotel Arkda, hlavn manel Krovi. Pilo pes 100 lid vetn rakouskch ptel a to jsme rozhodn neekali. Husy na ns poadatele pochopiteln nezbyly, ale i vepo, knedlo, zelo bylo vborn. trdlovn se zastnilo 14 chutnch trdlk.
Ke konci roku jsme jet podali dost o grant Nadaci jihoesk cyklostezky. Opt jsme byli spn a budeme pt rok 25.5. 2008 podat zajmavou akci pod nzvem Konen tu mme zmnu, klikujeme po Schengenu.
Dnes ji vme, e pt rok budeme dokonovat projekt MOMO 2 za ptomnosti partner z Nmecka, Polska a Rakouska.
Konec roku patil tradinmu Zpvn u Vnonho stromu ve Slavonicch. Zde spolen s M a dtmi jsme zakonovali pomalu nai innost. Dtem jsme nadlili drobn drky z malho pspvku od msta Slavonice, kter je pro ns nedostaujc. Proto nm vypomohli sponzoi ze sousednch Daic. Pilo pes 400 slavonickch lid.
Ped koncem roku jsme se zastnili slavnostnho otvrn vstupu na esk republiky do Schengenu 22.12. 2007. Z hranic zmizely konen kontroly. Snh nm Sv. Petr nenadlil a tak o vnon radovnky se postaral pan Mrz, kter nechal zamrznout vechny rybnky. Dalo se pkn bruslit.
Co ci na zvr? Hlavn chci podkovat vem aktivnm lenm a vem, kte s nmi absolvovali nae akce. Vy si urit sami udlte obrzek o naich aktivitch. To, e je k nm msto otoeno zdy, tm se nezabvme.
Vme, vak, e prostedky msta jsou nesmysln vyhazovny a teou do akc s ktermi se my nememe ztotonit. My vak sv aktivity nestavme jen na penzch, o ty nejde. Pro ns jsou dleit proitky, kamardstv, ptel. Proto Vm pejeme pevn zdrav, tst a hodn smv pi akcch s nmi v roce 2008.

Zpracoval Mgr. Ji Bene
statutrn zstupce VPS
Slavonice 10.1.2008

VRON ZPRVA 2006 - originl ke staen zde (velikost 56kB, formt *.doc)

Do roku 2006 jsme vstoupili velice aktivn. Hned potkem ledna jsme uspodali opt jednu z vydaench akc. Potom co napadlo tolik snhu vyhlsili jsme akci pod nzvem 1. Slavonick snhulakida. Tto akce se zastnilo 74 lid, vetn nkolika rakouskch astnk, kte vystavli celkem 15 zajmavch staveb. Od klasickho, vce ne dvoumetrovho snhulka zde vyrostly dal zajmav stavby jako pyramida, elvy, chobotnice, chaloupka pro est trpaslk se studnou na splnn tajnch pn, asnho psa Brita, Krakonoe, Faraona a dal men i vt zajmavosti. Vce ne pt hodin pracovaly skupiny na svch modelech, ale pesto nemohou bt vichni nejlep. Porota, kterou tvoili lenov VPS, rozhodla po dlouh diskusi takto.
Na 1. mst se umstila, a tak zskala poukaz v hodnot 800 K, skupina mladch lid, kter postavila auto sn - Volkswagen nov generace. Stavbu vymyslel Martin Panzer a brati Bohmov. Byla ve skuten velikosti a vechny zaujala svmi detaily.
Zcela originln byla stavba rodiny pringerov, kter postavila kanu. Ta je ve skutenosti na nmst Mru ve Slavonicch. Zcela dokonalou kopii, vetn znaku Romberk a soky svatho Floriana, vystavla tato tylenn rodina pouze za pomoci pohlednice a zskala tak poukzku v hodnot 600 K.
Rodina trynkova a Joklova se zamila na hrad a podhrad pod nzvem Slavonick pevnost a vystavli si tak spolen tet msto a tm i poukaz na zbo v hodnot 500 K.
Cel akce byla podna za podpory dispozinho fondu EU.
Hned dal den, v nedli 8.1. 2006 vycestovala skupina mladch slavonickch vyznava blho sportu spolen s rakouskmi partnery na sjezdovku do rakouskho Karlstiftu. Tuto akci jsme zorganizovali ve spoluprci s Giz Dobersberg a USV Kautzen a za podpory dispozinho fondu EU.
Semine se zastnilo celkem 35 zjemc. Tito byli rozdleni do dvou skupin. V prvn skupin se konzultovalo a uilo novinkm carvingovho lyovn. Metodicky vedl tuto st Herbert Strack z rakouskho Kautzenu. Na zvr si mohli vichni vyzkouet zvodn jzdu do slalomovch branek na as.
Ve snowboardingov sti byl lektorem Ing. Bene Ji, dritel mezinrodn licence skupiny B pro lyovn a snowboarding. Ten zrove zajioval peklady. Zjem o tento sport projevili hlavn dti a mlde ze kol, kte ji po dvou hodinch vichni sjdli stedn tkou sjezdovku.
A protoe zima byla minul rok opravdu na snh skvl, 12.1.2006 se podailo vyjet nov beck trasy na Slavonicku. Velkou zsluhu na realizaci ml mstostarosta M ve Slavonicch pan Milo Fiala, kter spolen s panem Dvokem z Jindie, projeli v mrazivm odpoledni trasy tak, aby i Slavonit mli nstup do stopy pmo na okraji msta. V sobotu tak mohla vtina pznivc beckho lyovn vychutnat pocit dokonal beck stopy tak, jak je tomu teba na horch. Organizace jsme se ujali opt my, obansk sdruen Volba pro Slavonicko. Do stopy vyjelo nkolik skupin a ti nejzdatnj absolvovali cel okruh ze Slavonic na Landtejn a zpt pes Star Msto, Trojmez, Ma a zpt do Slavonic. Potiteln bylo, e se vletu zastnila i velk skupina z Daicka.
astnky tilo poas, bylo toti bezvt a jenom nkolik mlo stup pod nulou. Stopa byla tak asn, e to po n jelo samo (na modr Swix - extra) a dokonalost byla zavrena monost se cestou oberstvit jak na Landtejnskm dvoe, tak ve Starm Mst v Adrii a konen i v mask restauraci Oza. Zde se posedlo obzvl᚝ dobe, protoe do cle zbvalo coby kamenem dohodil.
Dal sobotu se Slavonicko probudilo do mrazivho slunenho dne .V poad ji druh vlet po novch beckch trasch patil nejen zjemcm o sport, ale i starostm partnerskch obc Slavonice a Dobersberg.
Do vymrzl, tpytiv stopy nastoupilo pes 30 lid vetn rakousk skupiny, kterou vedl starosta Reinhard Deimlel a editelka koly z Dobersbergu. Jejich ptomnost vedla k oiven nminy ostatnch astnk a domluvily se i dal sportovn a profesn kontakty.
Potiteln bylo, e vletu se zastnila velk st mladch lid, ke kterm patila skupiny student VUT z Brna. Pijeli se odreagovat a a ve Slavonicch se doetli, co se pipravuje a ve absolvovali s domorodci. Setkn obohatilo ob strany.
Trasa vedla symbolicky na Trojmez ech, Moravy a Rakouska, kde probhl slavnostn ppitek u pleitosti oteven beckch tras tto kvality a zrove prvnho starostovskho setkn prv na hranici a navc v beck stop. Dle cesta pokraovala do Starho Msta, kde rychl sjezd vyzkouel lyask kvality vech zastnnch. Pro nkter znamenaly pdy monost, jak zathnout za zchrannou brzdu .
Obd a oberstven v restauraci Adria ve Starm Mst dodal nov sly vem a po poledn pauze se vydali na zpten cestu. To co prvn pracn brzdili dol, poslze vydeli nahoru. Kdo patn namazal, ml problmy. Nicmn vichni cestu zvldli a odmnou jim byl plynul sjezd do Mae, kde proda rozdvala posledn radostn pozdravy zasnenho lesa.
Z Mae do Slavonic u byl pouh krek k cli druh vpravy. Tam vichni ocenili drbu beckch stop, objednan poas i tolerantnost a pizpsoben tempu vech zastnnch.
V noru se na svazch rakouskho Karlstiftu seli pznivci sjezdovho lyovn, aby pokraovali v dal kolc lekci, tentokrt carvingu. Semin probhal spolen s instruktory a lyai z Rakouska. Hlavnmi instruktory byl ing. Ji Bene a Herbert Strack z rakouskho Kautzenu. astnci byli rozdleni do skupin, kde probhala vuka. Po thodinov lekci bylo vidt u vtiny astnk zlepen stylu jzdy, kter se ji blil skutenmu carvingu.
Obecn lze konstatovat, e mnoho lya si koup tento druh ly, ale jzdu carvingovm stylem nezvldaj. Proto tento den patil carvingu, aby se lyai oprostili od star lyask koly a vyuvali monost, kter tyto lye nabzej. Vzhledem ke skvlm snhovm podmnkm patil zvr semine jzd v hlubokm snhu, co bylo veselm a zajmavm zpestenm tto spolen akce.
Ob spolen setkn, jak snowboarding, tak carving ukzaly, e vbr a zaazen tchto sportovnch aktivit bylo sprvn vybrno. Zrove se hovoilo o monch spolench akcch pro pt rok.
V noru jsme se dle seli s pedstaviteli rakouskho partnerskho msta Dobersberg, kde za ptomnosti obou starost se plnovaly spolen akce na rok 2006. Jednalo se hlavn o kulturu a sport. Jak jist vte, zskali jsme grant z dispozinho fondu a pro nkter jarn a letn akce jsme potebovali domluvit termny. Dobersbert byli vstcn a je s nimi vborn spoluprce. Finannch prostedk jsme vyuili hlavn spolen se ky koly. Probhla ptelsk utkn ve stolnm tenise u ns i v Dobersbergu. km jsme uhradili dopravu a drobn oberstven.
Podle svho plnu jsme v beznu a za podpory dispozinho fondu EU uspodali dal ze svch akc pro irokou veejnost, tentokrt i pro rakousk partnery.
Tmatem byl orientln tanec, se kterm seznmila astnice profesionln lektorka Lucie rmkov. Cel akce se uskutenila v dobersbersk kole s tm, e z eska pijely tyi astnice /oslaben ast dky chipce/ a z rakouskho phrani bylo devt tanenic. Pro mnoh z nich to bylo prvn setkn z touto kulturou a trochu nronj byl i peklad do nminy.
Rakousk eny a dvky pipravily velmi mil a pohostinn prosted. Vedle tanen jsme ochutnaly i z rakousk kuchyn, vymnily si recepty a domluvily si dal spolen aktivity. Po thodinovm intenzivnm tanen nsledovalo krtk vystoupen a odmnou byla relaxan plhodinka v plaveckm baznu zkladn koly. V zvrenm hodnocen se astnice dohodly na dalch spolench setknch s tancem. Shodly jsme se na pravidelnm tanen jednou za msc. ast novch tanenic, se zamenm na tento typ pohybovch aktivit je vtna.
Posledn mobilita prodlouenho projektu MOBYS na motivaci problmov mldee sportem k uen probhla v kvtnu v polskch Katowicch. Zde se krom organiztor zapojili i uc se a v rmci sportovnho setkn se uskutenil turnaj na mezinrodn rovni ve volejbalu a kopan. Cestovali jsme tentokrt temi auty, pes Brno, Olomouc, esk Tn, Katovice do Javorzna. Hostitel z Polska pipravili nron program, ve kterm se snaili co nejvce nm ukzat ze sv innosti. Vechna setkn byla velice zajmav a poun, i kdy systm v Polsku je odlin od naeho a pipomn domy mldee.
Navtvili jsme spolen stacion pro tlesn a mentln postien, kde jsme zhldli zajmav prce a vrobky, kter jsou schopni postien vyrobit. Odpoledn jsme mli prohldku koncentranho tbora v Osvtimi a Bezince. Tbory, ktermi proli miliony lid, hlavn id, ukzalo na tragdie a nesmyslnost vlky. Vme, e ve spolen Evrop se ji nco takovho nebude opakovat. Veer se pracovalo nad vyhodnocenm dotaznk a tvoily se zvry celho projektu. Pi vyhodnocen bylo u na skupiny konstatovno, e situace na skupiny je nejmn tragick, nebo velice dobe dlme v na organizaci prevenci proti nedoucm jevm.
V sobotu od rna pak v mstsk hale se konalo mezinrodn kln Nmecka, Polska a na republiky v kopan. Nae drustvo hrlo ve sloen : Karel ma, Karel Cimblnk, Josef Raka, Jaroslav Maek, Milan Sokolk, Ji Bene kopanou a pehrlo nejdve tm Nmecka 5 :3 a Polska 3 : 2. Rovn v odbjen,kde jako jedin jsme mli smen drustvo podle regul, jsme jasn pehrli Nmecko i Polky. Drustvo hrlo vtinou v sestav Vtzslava Beneov, Jarmila Soukov, Barbora Dolkov, Karel Cimblnk, Ji Bene , Josef Raka. Odpoledne jsme pak navtvili kulturn pedstaven, divadlo a kytarov koncert, kter pipravili uc se. A opt se do veernch hodin pracovalo nad zvry projektu.
Dom jsme se vraceli v nedli po sndani s velice pjemnmi pocity a hlavn pro svou aktivitu jsme dostali opt monost uchzet se o dal granty. Celou akci v nmeckm a anglickm jazyce prezentoval ke spokojenosti vech Ji Bene ml. Nyn ns ek zvren vyhodnocen a penesen poznatk do praxe.
Dkuji tmto vem, kte se podleli na pprav cel mobility, zvlt Vtzslav Beneov a Milanu Soukovi, kte zanechali velice dobr dojem u partner a koordinr projektu.
Nae organizace v ervnu opt tradin zajiovala jeden ze stnk na tradin Cest pohdkovm lesem. Letos byl pohdkovm motivem naeho obanskho sdruen Ferda Mravenec prce veho druhu. Po nkolika ppravnch schzkch dolo na realizaci, kde zapracovala zkuenost editelky M, kter zvldla organizaci perfektn. V sobotu naveer pracovn eta, Ale Pavl, Jirka Kourek, Milan Souek a Jirka Bene a pipravila zzem na stanoviti slo 8. V nedli jsme pak stanovit zkrlili pohdkovmi obrzky a doladili ve potebn. Pily nm pomoci i kyn zkladn koly Mirka Luksov- mraveneek, Vera Zrck-Ferda mravenec, Ma Zrck - mraveneek a Dita Mlkov- mraveneek. Na stanoviti se s nmi jet prezentovali zamstnanci z hotelu Arkda, kte pro astnky pipravili oberstven, tolik potebn k spnmu zvldnut clov mety.
Stanovitm prolo na 440 dt a tm stejn poet dosplch. Dti plnily koly podle pbh ze znm knihy, nap.jak Ferda spravoval antnu, jak opravoval rdio, jak stavl dm apod. Po celou dobu panovala na stanoviti pjemn nlada, kterou vichni peneli i na dti. Je potiteln, e sami astnci hodnotili stanovit jako jedno z nejlpe promylench a zajmavch.
Podkovn krom ve jmenovanch pat jet jednou manelm Krovm, manelm Beneovm , Soukovm a rodin pringerov.
Po przdninov pauze jsme zaali v srpnu s ppravou na volby 2006. Zaplnili jsme kandidtku, i kdy nkte tahouni z let minulch odmtli jt s nmi, pesto bylo seskupen kvalitn. Do ela jsme postavili Mgr. Vtzslavu Beneovou a Ing. Jiho Kourka. Neuviteln pekvapen zaili nkte nai lenov v sobotu 2. z ve stlkovsk hospdce u pan Magdov .U jednoho stolu se zde seli s pedsedou ODS Mirkem Topolnkem, kter s celou rodinou, vetn manelky Pavly, zavtal do stlkovskch les na houby. Po jejich velice spn houbask misi mohli lenov na organizace nevzan pohovoit s panem Topolnkem. Pedseda ODS kupodivu zn velice dobe Slavonice, maskou keramiku, Matjovec a okol Stlkova. Jeho nvtva svd o tom, e n region je velice zajmav a i stlkovsk hospoda je dle jeho slov kouzeln. Koncem z ns oslovily sportovn organizace neslycch sportovc z Rakouska a na republiky, abychom jim tlumoili na mezinrodnm utkn fotbalist ve Wiener-Neustadtu. Pozvnku jsme pijali a zskali jsme zde dal dobr kontakty na podn dalch mezinrodnch akci, jako teba bowlingu. V jnu jsme se pak zastnili nkolika nohejbalovch turnaj v okolnch obcch. V Ostojkovicch jsme jako VPS zvtzili a v Chlumci jsme obsadili 2. msto.Atmosfra na obou turnajch byla skvl a hlavn zahrli si mladci. Koncem msce jsme absolvovali volebn martirium a zskali jsme dva mandty. Nkdo mon ekal vce, ale my jsme spokojeni. V zastupitelstvu mme uitel ze Z Jirku Benee a Alee Pavl a pokusme se n program prosazovat. Starostou byl zvolen Lubo Kryzan, mstostarostou Jaromr Vt a v rad jsou Z. Krajek, J. Petrik a . Paln. Sportovci mli 3 mandty, komunist 5 mandt ,ODS 2 mandty a ostatn po jednom SSD, KDU-SL, Zelen. To, e budou nkter zmny, kter se nm mon nebudou lbit s tm musme potat. Zskali jsme vak dal hodnotn grant z programu Socrates a u v listopadu jsme vycestovali do Nmecka spolen se zstupci z psychiatrick kliniky z Jemnice. Projekt bude pokraovat hlavn v roce 2007. V z bychom mli ve Slavonicch opt hostit astnky projektu MOMO. K velice pozitivnm inm bylo splnn naeho programu vybudovnm bezdrbov rovinky na sprinty a vybudovn rozbit na skok vysok. Prosadili jsme i vybudovn dtskho hit u panelk na sdliti Sv. echa.Velice spn rok m za sebou i editel a jednatel PMS ing. Milan Souek, kter se na sklonku roku doil vznamnho ivotnho jubilea. Vichni mu jet jednou pejeme pevn zdrav, nebo je v na organizaci jednm z pil. V rad do listopadu 2006 pracovali J. Bene a R. Fridrichovsk. Zvrem bych chtl pipomenout sloen vboru VPS. Statutrnm zstupcem a pesedou je Mgr. Ji Bene, lenem vboru pak ing. Milan Souek a Petra Nevrklov. Ing. Souek, kter je manaerem v na organizaci a vede vtinu projek a zskv granty. Velice aktivn je Mgr. Vtzslava Beneov, kter dky svm znalostem cizch jazyk je pekladatelkou na vtin mezinrodnch akc a dobrou komuniktorkou.koly sven plnily dobe Ji Kourek,Petra Nevrklov, Ale Pavl,V. Kr, Radek pringer, manel ampachovi, Martin Nosek, Jirka Knek a dal. Zvln podkovn zaslou nae hospodka, Petra Nevrklov, kter vede etn agendu a myslm,e jsme nemohli pi vbru lpe volit. Je ochotn, pracovit a spolehliv. Ostatn si myslm by mohli bt aktivnj, abychom podl na innosti rozloili na vce len. V roce 2007 jsme navzali celkem dobrou spoluprci s obc Psen a plnujeme opt njak spolen akce, vetn splut eky Dyje, pokud obrme grant z Interegu III.A. Nezapomete stle sledovat nae webov strnky, kter jsou propojen s mstem a najdete je na www.slavonice-vps.info. Je zde cel ada i fotek z naich akc, novinky, bleskovky. A pln na zvr Vm peji pevn zdrav, klid, pohodu, lsku a myslete i na odpoinek a nenechte se unavovat politikou, jak velkou, tak malou.

Ve Slavonicch 20. ledna 2007

Zprvu zpracoval
Mgr. Ji Bene - statutrn zstupce VPS

VRON ZPRVA 2005 - originl ke staen zde (velikost 32kB, formt *.doc)

Do roku 2005 jsme vstoupili velice aktivn. Cel leden probhal v hotelu Arkda achov turnaj Slavonice - Open, kterho zastnila velk skupina sportovnch nadenc ze Slavonic, Daic, Strmilova a i Dobersbergu. Potiteln bylo, e se turnaje zastnilo hodn mldee. V lednu se rovn nkte nai lenov zastnili lyaskho zjezdu do rakouskho Harmannschlagu. Organizovali jsme i vlety na bkch, od star celnice do Mae. Nebylo to vak pro slavonick obany to nejlep. Vtina vyrela ji ze Slavonic a do Mae nastupovat na trasy bylo trochu z ruky. Hned po sezon jsme s ing. Souek iniciovali v rad nov projekt pro pravu beckch tras ze Slavonic, okruhem pes Trojmez. Ve se podailo, take v letonm roce 2006 si bkai libuj a na nov trasy jsou sam kladn ohlasy. Bohuel chyb jet mapy.
V msci noru jsme podali dost o grant na krajsk ad a byli jsme spn. Jednalo se o turnaj tenisov pro handicapovan tenisty a registrovan sportovce z Daicka. Na tomto turnaji si mli monost zahrt i Slavonit, kterm jsme dali pednost. Turnaj se hrl na kurtech v Daicch a zastnila se jej krom mstostarosty Slavonic pana Fialy a starosty z Daic i delegace z kraje veden hejtmanem RNDr. Janem Zahradnkem. V noru jsme rovn podali dost o prodlouen naeho velkho mezinrodnho projektu MOBYS, kde spolen s Nmci, Polky, panly, Italy, eme problm, jak zapojit vce lid do sportovnch aktivit. Vypracovali jsme bhem roku mezinrodn dotaznky a s tmi jsme oslovovali obany star 18-ti let. Rozdali jsme jich pes 200 ks. Zpracovnm byli poveni koordintoi projektu z Nmecka. Vsledky budeme znt na konci roku 2006.
V noru jsme podali dv recipron utkn ve stolnm tenise pro neregistrovan mezi Slavonicemi a rakouskm USV Kautzen. Hrlo se u ns v tlocvin a krom rodiny Kryzan se zde pedstavili hlavn mlad, nadjn zjemci o tento sport. V tomto msci, jsme jet prezentovali nai organizaci na setkn vech neziskovch organizac v Jind. Hradci. Zde jsme mli vstavn panel, kter dokldal nai innost a byl mimo jin o nj velk zjem. Nae organizace tak prezentovala a byla soust vydanho almanachu.
V beznu odjela skupina z na organizace do italskho msta Monteferrato, co je 30ti tiscov msto u Milna. Zde jsme mli monost nahldnout do aktivit naich partner z projektu MOBYS a do jejich sportovnch npad. Bylo to velice poun a zajmav a nae msto dostalo osobn pozvn od pana mstostarosty z italskho msta. Na projektu se podleli i mlad lid z na organizace resp. nae dti, kte velice dobe vldnou nkolika jazyky, jak anglicky, nmecky panlsky.
V dubnu jsme pak ji tradin otevrali cyklistick trasy. Letos to bylo v oblasti rakouskho msteka Reingers, kde jsme se setkali se starostou a slavnostn si pipili na dal aktivity lahv sektu. Vletu se astnilo pomrn dost cyklist vetn pana starosty Josefa Urbana. Neuskutenil se vodck vlet po Dyji, nebo rakousk strana nm nedala povolen pro splut. Snad v roce 2006.
V jarnch mscch ns navtvil Europoslanec MUDr. Jaroslav Zvina, kter zde diskutoval se leny na organizace a pozdji i s pedstaviteli msta a ostatnmi obany. Zajmal se podrobn o n projekt MOBYS a byl naden. Prostednictvm pana doktora mme oteven dvee i do Bruselu, kde bychom mli letos spolen s partnery z Nmecka cel projekt prezentovat.
V kvtnu pak nae organizace mla monost vyjet do panlsk Barcelony a v prodlouenm vkendovm pobytu se podvat do organizace, kter se sna zapojit do normlnho ivota emigranty. Bylo to zajmav a opt velice poun pro na dal prci. Brzy se to bude tkat i ns, by se o problmech toho rzu moc nemluv /vietnamt obchodnci a jejich potomci/.
V kvtnu jsme podali spolen s mstem a Medingem propagan kvtnovou jzdu po trasch Greenways do Kautzenu a zpt. Koncem kvtna ped schvlenm dalho projektu jsme mli velkou finann kontrolu na projekt Mobys z Prahy. Monitoring dopadl vborn a dn nesrovnalosti nebyly nalezeny. Podkovn pat Pete Nevrklov, hospodce na organizace, kter vborn zvld finann agendu a m sv ty v naprostm podku. Petro, dkuji ti osobn, protoe vm, e to nen jednoduch prce a ve odmny je jen symbolick.
V ervnu jsme opt perfektn uspodali Den dt kde jsme vyuili pohdkovho motivu Povdn o pejskovi a koice - jak prali prdlo. N stnek byl dokonal a sklidil velk obdiv, protoe byl pkladn pohdkov. Podkovn pat hlavn tm stle aktivnm, V. Beneov, M. Soukovi, P. Nevrklov, J.Kourkovi, M. Dostlovi a dtem z mstn Z, kte s nmi ji nkolik let sympatizuj a pomhaj pi takovchto akcch.
Podleli jsme se i na organizaci nvtvy druebnho msta Stakn, kde jsme mli na starosti hlavn sportovn strnku. Spolupracovali jsme s nktermi organizacemi ve mst. Spoluprci jsme nabzeli i TJ Sokol Slavonice, kde jsme doufali v tsnj vazby, ale to se nedailo, nebo oni se specializuj na vkonnostn sport a my spe na proitkovou formu. Dlme to, co zde chyb lidem, t.j. turistika rznho druhu a zapojujeme do akc hlavn ty co nechtj bt nikde registrovni. Dailo se to pi nohejbale, volejbale. Na sklonku ervna jsme spolen s SK Meding podali triatlonov zvody v okol Slavonic. Byl to mezinrodn zvod, kter spolupodal i n partnersk USV Kautzen.
V letnch mscch jsme se intenzivn pipravovali na pivtn astnk MOBYS projektu ve Slavonicch. Obreli jsme i druhou st grantu, kter nm zajioval finance na nae aktivity u ns ve Slavonicch a v Polsku v roce 2006. V z pak do Slavonic pijelo 25 lid ze vech 4 zem. Byli pivtni na radnici, obdreli osobn drky od starosty, co ns pekvapilo a velmi potilo. Msto nm poskytlo na pednky zasedac mstnost a i z technikou nm vylo vstc. Od tvrtka jsme zajiovali program ve Slavonicch a dva dny pedtm, ji bel program v Praze. Bylo to hlavn poznvn naeho hlavnho msta. Ve Slavonicch nm pak plo poas, take vechny aktivity jsme splnili vetn perfektnho vletu na kolech na Landtejn, a houbaen za Starm Mstem, nvtvy slavonick ve a celkov prohldky msta. astnici byli okouzleni mstem a zaskoeni byli perfektn organizac po celou dobu pobytu. Mrzelo ns, e se toho nezastnilo vce naich len. Nkdy mi to pipad, e se skoro bojte zapojit se do tchto akc.
Velice podaenou akc byla Drakida pro nejmen, kde pomhme pipravit program pro dti. Letos jsme kvli poas vyuili a tet termn, ale o to byla akce vydaenj. Foukal perfektn vtr a poas bylo skvostn. Dkujeme panu Tmovi a i panu Vokovi, kte nm i M vychzej vstc.
V podzimnch mscch jsme dothli do konce vstavbu vceelovho hit, kterou jsme mli i ve volebnm programu. Byla to sice akce msta, ale hodn jsme se o to zaslouili tlakem na zastupitele. Hit se oficiln otevelo 13. listopadu a nae organizace se podstatnou mrou podlela na programu oteven. Rovn se podailo konen protlait del oteven hraninho pechodu do Rakouska. Jak vte od 22.12. 2005 je pechod oteven do 24 hodin. Bojujeme dl za oteven turistickho pechodu na Mai.
Ke konci roku odstoupil z funkce radnho a zastupitele ing. Milan Souek, nebo byl zvolen do ela PMS a v zjmu istoty vazeb se rozhodl dobrovoln podstoupit msto v zastupitelstvo ing, Jimu Kourkovi a msto v rad pak MUDr. Romanu Fridrichovskmu. V zvru roku jsme spolen s Mateskou kolou ve Slavionicch organizovali zpvn u Vnonho stromu. Tentokrt nm pomohl pan Paln a pan Tma s hudbou a ozvuenm. Dti byly vborn, dostaly drobn drky, kter pipravila oslavenkyn ing. Mla ampachov. Touto cestou j chci jet jednou podkovat za jej aktivity pro sdruen, nebo skuten byla ptomna na vtin akc. Zrove j chci popt do dalch let hodn zdrav, tst, ivotnho elnu a sportovnch zitk s nmi.
Jak vidte z mho vtu udlali jsme ohromn mnostv akc. Ptm se, zda je to dobe nebo budeme dlat akc mn? Je velk koda, e nkte nai lenov, kterch je 23, se na dn z ve uvedench akc nepodleli. Aktivitu ztratil ing. Ji Penk, co m mrz, nevm kde se stala chyba, ale je to jeho volba. Mon si mysl, e jsme konkurence pro Sokol, ale my to tak nectme. Na druh stran jsme zskali i jin mlad lidi, kte se astnili nkterch akc. zce jsme spolupracovali s mstem, kter nm zsti na innost i finann podporovalo. Dkujeme a vme v dal dobrou spoluprci s radnic. Dobrou spoluprci mme i s mstn Pekrnou - Peros, kde pi vtch akcch nachzme zzem v podob sladkho sponzorstv.
Chtl bych podkovat i panu Vokovi z firmy Agros za podporu naich akc. Dle panu Josefu Petrikovi, Oze Ma, kde jsme nalezli zzem pro nae ptel z ciziny v projektu Mobys. Byl to asn veer s tancem. Rdi bychom navzali tsnj spoluprci se Sokolem bude-li vle. Zskali jsme toti grant i z dispozinho fondu Interreg III.A a zde je mon celou adu akc plnovat spolen. Sponzorsky jsme pomohli i slavonick kole pi prosincovm bruslen a hokejovm utkn ve Waidhofenu a v lednu pi dtskch radovnkch na sjezdovce v Dobersbrgu. Vme, e tato spoluprce s mladmi ze Slavonic se nm vyplat.
Zvrem bych chtl pipomenout sloen vboru VPS. Statutrnm zstupcem a pesedou je Mgr. Ji Bene, lenem vboru pak ing. Milan Souek a Petra Nevrklov. Ing. Souek je manaerem v na organizaci a vede vtinu projek a zskv granty. Velice aktivn je Mgr. Vtzslava Beneov, kter dky svm znalostem cizch jazyk je pekladatelkou na vtin mezinrodnch akc a dobrou komuniktorkou.koly sven plnily dobe Michal Dostl, Ji Kourek, manel ampachovi, Lenka Noskov. Ostatn si myslm by mohli bt aktivnj.
Bl se volby 2006 a je teba si ci co dl. Budeme chtt bojovat o nov vci ve mst, nebo jsme si ji vechny cle splnily. Zle na kadm. Letos se zejm dokon jet rozbit a rovinka na sportovnm stadionu a poda se zprovoznit hitko pro maminky s dtmi. Hit odkud se odklidily pekky na skateboard bude slouit taky mladm dtem, co uvtali hlavn oban bydlc v okol kvli nadmrnmu hluku. Nezapomete stle sledovat nae webov strnky, kter jsou propojen s mstem a najdete je na www.slavonice-vps.info. Je zde cel ada i fotek z naich akc, novinky, bleskovky.
A pln na zvr Vm peji pevn zdrav, klidnou pohodu a do dnenho sportovnho odpoledne hodn dobrch hod zde na mstn kueln.
Ve Slavonicch 20. ledna 2006

zprvu zpracoval
Mgr. Ji Bene- statutrn zstupceVPS

VRON ZPRVA 2004 - originl ke staen zde (velikost 39kB, formt *.doc)

Rok 2004 byl pro na neziskovou organizaci opt velice spn. Uspodali jsme celou adu akc vesms sportovnho charakteru. Aktivn jsme se podleli na vznamnch mstskch akcch, kde se projevila dobr a zk spoluprce s mstem. Zkladem pro nai innost byla aktivita len naeho sdruen, podpoena zsknm financh prostedk z grant, kter vypsal Jihoesk kraj.Rovn finann pomoc msta byla v letonm roce vy ne vloni, tak jsme mohli uskutenit i vce akc.Letos nm krajsk ad pidlil 30.000.- K na mezinrodn turnaj neslycch sportovc, kter se letos uskutenil v rakouskm Kautzenu. Pro eskou reprezentaci jsme ve Slavonicch zajiovali ppravn soustedn a po celou dobu pobytu zabezpeovali zzem. Podleli jsme se na pekladatelsk innosti jak u ns, tak v Rakousku.
Od zatku roku 2004 jsme se dili schvlenm plnem akc a dle finannch monost jsme operativn zaazovali dal aktivity. Nae obansk sdruen m v souasn dob 24 len a dal destky oban, kte s nmi sympatizuj a podlej se hlavn sportovnch akcch. Spolupracovali jsme hlavn s mstem Slavonice, dle pak s TJ Sokol Slavonice, s neziskovmi organizacemi, Inspirace, SRS, SK Meding, M a Z Slavonice.
Na potku roku jsme pro zjemce ze Slavonic podali lyask vlety na rakousk sjezdovky, pedevm Harmmanschlagu, kde hlavn dti vyuily vborn lyask podmnky. I v letonm roce chceme tyto akce pro velk spch opakovat.
V jarnch mscch se konal dudck veer s Pavlem Dum. Pilo si zazpvat a poslechnout tohoto vynikajcho asi 30 mstnch lid.
Dle spolen se SRS jsme zorganizovali p vlet po Graselov stezce na Penikov, podruh tamt za kozmi specialitami.
Spolen s mstem jsme se podleli na oteven skateboardovho hit, kter, jak se letos ukzalo, nen vhodn umstno. Msto uvauje o pemstn tohoto sportu k vlakovmu ndra. O tuto aktivitu m zjem velk ada mladch lid. koda, e tato skupina je problmov a asto se i s nmi dostvala do stet.
Pro cyklisty jsme uspodali jarn otvrn cyklotras v esk Kanad.
Jedinenou akc bylo otvrn hranice po vod, jako soust oslav vstupu na republiky do EU. lenov VPS vynaloili velk sil, aby se vbec podailo celou akci zorganizovat. Z Psenho vyjelo 29 kano. Krom slavonickch vetn starosty Josefa Urbana a sentora pana Vclava Jehliky se zastnily i skupiny z Rakouska, Daic a Kamenice nad Lipou. Ve za ptomnosti televize a tisku. Akce byla i pro Pseensk oivenm regionu.
Koncem kvtna jsme pro nejmen pipravili stnek na MDD. Perfektn zapracovala Hanka Novkov s rodinou a Vtzslava Beneov. Stnek Paezov chalopka, tedy Kemlek a Vochomrka, ml velk spch.
V ervnu jsme pak obdreli dal grant na rozvoj sportovnch aktivit v phraninm regionu. Navzali jsme kontakty v rakouskm Raabsu. Hlavn radn a bval starosta se k nm chovali velice ptelsky a na projektu s nmi spolupracovali. Spolen jsme uspodali osm sportovnch akc. Mimo jin nohejbalov turnaj, tenisov setkn atd
V letnch mscch jsme pak spolen s MKS uspodali na nmst Kinematograf brat adk. Po tyi dny mli mstn oban i turist monost se vborn pobavit pi sledovn eskch film.Turist opakovan ocenili tuto skvlou mylenku.
Vynikajc atmosfru ml i prvn triatlon, kter jsme uspodali spolen s SK Medingem a Mstem Slavonice. Pi pprav i vlastn akci jsme odvedli hodn prce, ale zvr nedopadl dle naich pedstav. Nezdlo se nm pln frov jednn ze strany Medingu. Proto dal mon spoluprce je nyn chladnj a opatrnj. Vichni jsme se vak shodli, e pro msto jsou tyto akce pnosn.
V letnch mscch jsme spolen s RIS Slavonice a Silva Nortica podali tiskovou konferenci na tma hranin pechody, kde jsme za asti vlivnch osobnost pedstavili nae cle, kter by pomohly turistice v tomto regionu. Pozvn mimo jin pijali hejtman Jihoeskho kraje RNDr Jan Zahradnk a sentor Mgr. Vclav Jehlika. Jednalo se o del oteven souasnho pechodu Slavonice - Fratres na nepetrit provoz a oteven novho turistickho Ma- Reinholz.
Jednou z dalch velkch akc byl tenisov turnaj v rakouskm Dobersbergu a Kautzenu pro handicapovan sportovce (na rovni republiky) a zdravch sportovc (na rovni kraje). Vynikajc utkn sledovali krom starost z okolnch mst i zstupci z Jihoeskho kraje v osob ing.Jedliky.
Vborn byla rovn Drakida, kde u pana Tmy na potku jna pilo do arelu pes 160 pznivc a ltalo zde 61 drak. Podkovn pat vem, kte se na tto zdail akci podleli.
Na podzim jsme pekvapiv doshli jet na jeden grant se sportovnm zamenm, kde spolen s Nmci, Italy , panly a Polky hledme cesty, jak pomoci skupinm ze sociln slabho prosted, opt najt novou motivaci a zalenit se do smysluplnho ivota. Chceme u mladch lid nejprve zjistit stav pomoc dotaznkov metody a pak nsledn hledat een a pomoc. Projekt bude probhat i v roce 2006. V z letonho roku budeme hostit ve Slavonicch zstupce vech zastnnch stt. Ideln by bylo spojen s otvrnm bezdrbov vceelov plochy, kterou m v plnu pro leton rok Msto Slavonice. Bli informace budou na naich webovch strnkch.
Listopad byl pro ns msc, kdy jsme spolen s TJ Sokol Slavonice podali turnaj v basketbalu na mezinrodn rovni. Dle pak jsme spolen s MKS ve Slavonicch podali spolen setkn vech, kte by chtli najt nov monosti pro sv zamstnn a profesn uplatnn. Akce byla spolen s adem prce v jindichov Hradci a organizac Mlde pro Evropu, poboka Tbor.
V zvru roku jsme podali velk achov turnaj Slavonice- Open 2004, kde po ti vkendy bojovali skvl achist za elem navzn star dobr tradice tohoto sportu ve Slavonicch.
Na pln konec roku jsme s mstem a ostatnmi organizacemi uspodali ples msta, kde jsme letos tolik prce nemli, ale pesto zadan koly jsme splnili.
Dne 22.12. 2004 jsme spolu s Mateskou kolou ve Slavonicch zorganizovali ji tradin zpvn pod vnonm stromem. Vedle zpvk pedkolnho vku pilo vce ne sto dalch spoluoban, aby tak spolen s nmi podpoili vnon atmosfru.
Zvrem: sloen na organizace.
Pedsedou a statutrnm zstupcem je Mgr. Ji Bene, kter zastupuje nae sdruen a podl se projektech. Jeho zstupcem a manaerem je pan Ing. Milan Souek, kter rovn zastupuje nai neziskovou organizaci a vede projekty. V um vboru je Petra Nevrklov, hospodka a Mgr. Vtzslava Beneov, speciln pedagog a zstupce pro mezinrodn aktivity. Mezi velice aktivn, kterm pat podkovn, jsou Ing. Ji Kourek se svoj ptelkyn, Mgr. Ale Pavl, Ing. Ji Penk a manel ampachovi.
V souasn dob bych chtl podkovat i Michalu Dostlovi, kter m velk zsluhy na achovm turnaji a na webovch strnkch na organizace. Pro ty, kdo o ns nev, tak pipomnm, e jsme pod mstem na www.slavonice-vps.info.
Na zvr chci jet podkovat Mstu Slavonice za finann pomoc naemu sdruen, dle naim sponzorm - panu Vokovi z Agrosu, panu Ing. Soukovi za firmu Partner, panu Josefu Petrikovi za dopravou a oberstven.

Dkuji a peji vm pevn zdrav a hodn pknch zitk s nmi.

Zpracoval za VPS statutrn zstupce
Mgr. Ji Bene
20.1.2005



STANOVY VPS - originl ke staen zde (velikost 52kB, formt *.doc)

STANOVY
Zjmovho sdruen oban
Volba pro Slavonicko"

I. Zkladn ustanoven

1. Volba pro Slavonicko, ve zkratce VPS, je zjmovm sdruenm oban dle zkona . 83/1990 Sb. ve znn pozdjch pedpis.
2. VPS m psobnost na sprvnm zem msta Slavonice.
3. Sdlem VPS je ul. Julia Fuika 361, 378 81 Slavonice.

II. Pedmt innosti

Poslnm VPS je psobit na sv leny a ostatn subjekty v duchu odpovdnosti za rozvoj msta Slavonice a jeho okol. Tento cl VPS napluje zejmna tm, e:
1. obhajuje prvo oban na zdrav prosted a napomh zajiovat prvo oban na informace o stavu msta Slavonice
2. zapojuje se do tvorby mstnch vyhlek
3. zapojuje se do projednvn rozvojovch zmr a pln msta Slavonice, astn se sprvnch zen
4. podl se na realizaci rozvojovch program a projekt vlastn innost s vyuvnm grantov politiky
5. provd aktivn odbornou, vzdlvac a vchovnou innost, spolupracuje se kolami
6. provd propagan a osvtovou innost
7. se aktivn zapojuje do organizovn volnoasovch aktivit dt, mldee a dosplch
8. hled pracovn pleitosti pro obany
9. spolupracuje s tuzemskmi a zahraninmi organizacemi, kter se zabvaj obdobnou innost
10. provd hospodskou innost, a to pedevm k zajitn prostedk pro naplnn sv ve uveden innosti
11. rozvj a organizuje sport veho druhu pro dti, mlde a dospl
12. napomh udrovat stvajc sportovit a podl se na vstavb novch sportovi

III. lenov, jejich prva a povinnosti, vznik a znik lenstv

1. lenov VPS mohou bt:
- dn
- estn
2. leny VPS se mohou stt oban esk republiky, kte dovrili 15 let vku, rozhodli se podporovat a realizovat pedmt innosti VPS a spluj dal podmnky uren stanovami.
3. Pouze dn lenov VPS, kte dovrili 18 let vku mohou kandidovat a bt voleni ve smyslu 2, odst.3 zkona . 424/1991 Sb.
4. Podmnkou vzniku dnho lenstv je uveden pravdivch daj na pihlce.
5. dn lenstv vznik schvlenm pihlky do VPS radou. Lhta pro vyjden je dva msce a pot se ode dne doruen pihlky rad, prodluuje se o dobu, po kterou rada d o vyjden leny VPS.
6. Rada je oprvnna poadovat od lena VPS, kter kandiduje v rmci VPS na libovolnou funkci, vsledek lustrace. V tomto ppad hrad VPS pslun sprvn poplatek. Dotyn je povinen podat o vlastn lustraci do 21 dn. Vsledek lustrace mus bt pedloen rad do 14 dn po uplynut doby stanoven zkonem pro jeho zskn. V opanm ppad se na lenstv pohl, jako by k jeho vzniku nikdy nedolo.
7. len m zejmna tato prva:
- bt informovn o innosti sdruen
- podlet se na projednvn vech otzek tkajcch se innosti VPS s prvem hlasovacm
- astnit se vech akc VPS, nen-li stanoveno jinak
- podvat nvrhy, stnosti a dotazy
- volit, bt volen a delegovn do orgn a funkc v rmci VPS
- ukonit lenstv
8. lenov maj zejmna tyto povinnosti
- dodrovat stanovy VPS a podporovat realizaci pedmtu innosti a programov cle
- astnit se shromdn VPS
9. dn lenstv zanik
a) psemnm vystoupenm lena, a to dnem doruen resignace
b) vylouenm za innost, kter je v rozporu se stanovami VPS

Splnn podmnek zniku lenstv dle bodu III.10 a) konstatuje rada, kter mus o tto skutenosti do sedmi dn psemn vyrozumt dotynho.
Nvrh na vylouen lena me podat kterkoli len VPS. Nvrh se podv kontroln a revizn komisi. O vylouen z VPS dle bodu III.10. b) rozhoduje kontroln a revizn komise. Komise rozhodne do dvou msc od podn nvrhu a pedlo usnesen shromdn. Jestlie shromdn potvrd rozhodnut komise, nabv rozhodnut platnost.

10. Shromdn me udlit estn lenstv. Titul len VPS honoris causa je vyhrazen pro osoby, kter se vznamnou mrou zaslouily o rozvoj msta Slavonice a pilehlch obc, demokracie a politick kultury. estn len nepodlh tmto stanovm. Odejmout estn lenstv me jen veobecn shromdn na nvrh rady.

IV. Organizan struktura a orgny VPS

1. Shromdn VPS (dle jen shromdn)
1.1. Shromdn VPS je nejvym orgnem VPS. Schvaluje vechny zsadn otzky souvisejc s innost VPS. Shromdn VPS rozhoduje o zmn stanov VPS. Usnesen a rozhodnut shromdn jsou zvazn pro vechny leny a orgny VPS.
1.1. Delegty shromdn jsou vichni lenov VPS.
1.2. Shromdn svolv rada VPS nejmn jedenkrt za rok.
1.3. Mimodn veobecn shromdn svol pedseda VPS na dost
- rady
- nejmn jedn tetiny len

dost o svoln mimodn shromdn mus obsahovat nvrh programu jednn. Program jednn shromdn mus bt oznmen vem lenm VPS spolu s oznmenm o datu a mstu konn shromdn. Shromdn se kon nejpozdji do 30 dn od pedn dosti.

1.5. Datum, msto konn, nvrh programu, stanov a oznamuje rada vem lenm alespo 21 dn ped konnm shromdn.
1.6. Zpsob jednn a volebn mechanismy se d samostatnm jednacm a volebnm dem.
1.7. Shromdn vol
a) pedsedu VPS
b) radu
c) leny kontroln a revizn komise
1.8. Shromdn stanov oblasti kol VPS.

2. Pedseda VPS
2.1. V ele VPS stoj pedseda VPS. Pedseda VPS vykonv funkci statutrnho orgnu VPS.
2.2. Pedseda:
a) zastupuje VPS ve vech jednnch,
b) vykonv dal pravomoci uren stanovami.
2.3. K psemnm konm je zapoteb podpisu pedsedy. Pedseda me zmocnit k psemnm konm v oblasti hospodsk innosti jinho lena nebo pracovnka VPS.

3. Rada VPS (dle jen rada)
3.1. Rada VPS je nejvym orgnem VPS v dob mezi shromdnmi. Jmnem rady jedn a podepisuje pedseda VPS a to tak, e k psemnm konm pipoj podpis a funkci pedseda VPS.
3.2. Radu vol shromdn v potu t len.
3.3. Jednm lenem rady je vdy pedseda VPS.
3.4. Jednn rady svolv pedseda zpravidla jednou za dva msce.
3.5. Jednn rady d pedseda VPS nebo jm uren len rady VPS.
3.6. Rada se ze sv innosti zodpovd shromdn.
3.7. Rada odpovd za dodrovn pedmtu innosti VPS a za innost VPS podle prvnch pedpis.
3.8. K tomu rada:
- organizuje a d innost VPS, zejmna ukld koly orgnm a lenm VPS,
- zizuje z len VPS komise k een organizanch, programovch, volebnch a dalch kol a jmenuje jejich pedsedy,
- me stanovit nkter oblasti, jako i termny kol lenm VPS
- spravuje majetek VPS v souladu s platnmi prvnmi pedpisy.
3.9. Rada svolv dn i mimodn shromdn VPS. Pro jeho svoln a jednn se pimen pouije ustanoven lnk 1.2. - 1.6.
3.10. Rada dle:
- odpovd za veden evidence bvalch i souasnch len VPS

4. Kontroln a revizn komise VPS
4.1. Kontroln a revizn komise VPS je kontrolnm a reviznm orgnem bez vkonn moci.
4.2. Kontroln a revizn komise db, aby innost VPS odpovdala obecn zvaznm prvnm pedpism a stanovm VPS, kontroluje hospodskou innost VPS a m pstup ke vem dokumentm VPS.
4.3. Kontroln a revizn komise je sloena ze t dnch len VPS volench shromdnm. lenov kontroln a revizn komise nesmj bt leny dnho jinho orgnu VPS a zamstnanci VPS.
4.4. Kontroln a revizn komise se ze sv innosti zodpovd shromdn, kter podv zprvu o sv innosti.
4.5. Kontroln a revizn komise vol ze svho stedu pedsedu.

V. Funkn obdob

Funkn obdob funkcion VPS, volench podle tchto stanov, kon
- odstoupenm,
- odvolnm,
- zvolenm nstupce,
- ztrtou volitelnosti,
- uplynutm volebnho obdob, na kter byli zvoleni.

VI. Majetek VPS

1. Majetek VPS tvo fond VPS. Fond se skld z hmotnch a finannch prostedk a prv zskanch z
- dobrovolnch lenskch pspvk,
- dar a odkaz,
- ostatnch zkonnch pjm a vnos.
2. Se svm majetkem hospoda VPS v souladu s platnmi prvnmi normami.

VII. Zruen, zpsob zruen a znik VPS

1. VPS me zaniknout pouze zpsobem popsanm v 12 a 13 zkona 424/1991 Sb.
2. O slouen nebo rozputn VPS me rozhodnout shromdn. Toto rozhodnut mus schvlit alespo dvoutetinov vtina len. Okolnost, e se bude rozhodovat o zniku VPS, mus bt sdlena vem lenm VPS spolu s oznmenm o datu a mstu konn shromdn.
3. Pi zniku VPS slouenm pechz majetkov zstatek na nstupnickou organizaci. Pi zniku VPS rozputnm se majetkov zstatek rozdl rovnm dlem mezi ty, kdo budou dnmi leny VPS ke dni rozputn.

VIII. Zvren ustanoven

Orgny VPS jsou usnenschopn, je-li ptomna nadpolovin vtina jejich len. Rozhodnut jsou pijmna nadpolovin vtinou hlas ptomnch.

Ve Slavonicch dne 25.6.2002
Podepsni Mgr. Ji Bene, Ing. Milan Souek, Ing. Ji Vlil, Michal Dostl, Ing. Ji Kourek, Ing. Ji Penk


©2002-2017 VPS :: design by schiffo.
czech version english version german version